Mistr hororu radí pisálkům

Zelená míle. Carrie. Osvícení. Misery. Řbitov zvířátek. To. Vykoupení z věznice Shawshank.

Jsou Vám tyhle názvy povědomé? Divila bych se, kdyby ne. Někteří znáte zmíněné tituly ve filmové podobě, ale to není to jediné, co mají společného. Autorem těchto úspěšných knih, které se staly předlohou neméně úspěšných a oblíbených filmů, je Stephen King.

Ale v tomto článku se nechci věnovat samotnému autorovi, i když se tomu vzhledem k tématu zřejmě nevyhnu. Ráda bych Vám představila knihu O psaní - Memoáry o řemesle. Kniha je rozdělena na dvě části. První část je víceméně autobiografická a Stephen King zde vypráví svůj životní příběh. 

Psaní je osamělá práce. Když u sebe máte někoho, kdo ve vás věří, může to znamenat opravdu hodně. A nemusí vás kdovíjak opěvovat. Obyčejně stačí, když prostě věří.

Stephen King se narodil 21. září 1947 v Portlandu, Maine. V knize se věnuje svému dětství se svým bratrem, nebo i tomu, jak přepsal komiks, a na popud své matky potom začal psát i své vlastní krátké povídky. Se svým bratrem vydával noviny Plátek, a ve škole se dostal do problémů kvůli svému satirickému školnímu časopisu Kvas lidu, kde si utahoval z učitelů. Aby uklidnil své "neposedné pero", tak mu jeden učitel zařídil místo sportovního reportéra v novinách. Avšak nevydržel tam moc dlouho. Dále vypráví o tom, jak se snažil udat své povídky do časopisů, a jak si záporné odpovědi věšel na hřebík. 

Zdroj: www.weheartit.com

V autobiografické části knihy se rovněž zmiňuje o svém rodinném životě. Čtenářům se tak svěřuje s tím, jak se seznámil se svou ženou Tabithou, a jak ho po ty celé roky jeho kariéry podporovala. 

Nesejde na tom, jestli jste James Jones, John Cheever nebo nějaký vandrák, co přespává na Penn Station; pro závisláka je jeho právo na neomezené pití či drogu za všech okolností svaté. Hemingway ani Fitzgerald nepili proto, že byli kreativní, odtržení od společnosti nebo morálně pokleslí. Pili proto, protože to alkoholici prostě dělají. Možná že tvůrčí lidé jsou k alkoholismu a drogové závislosti skutečně náchylnější než ostatní, ale co z toho? Když zvracíme někde do škarpy, vypadáme jeden jako druhý.

Ve druhé části knihy se Stephen King věnuje psaní všeobecně. Pro psaní používá jedno úžasné přirovnání - je to jako oprašování fosílií (nevím proč, ale mě se tohle vážně líbí).  Čtenáře seznamuje s tím, jak by měla být vybavena spisovatelova "skříňka s nářadím". Mezi Kingova nejdůležitější doporučení ohledně psaní patří asi používat co nejméně příslovcí. 

Pokud chcete být spisovatelem, musíte dělat především dvě věci: hodně číst a hodně psát. Pokud vím, nedá se to nijak obejít, neexistuje žádná zkratka.

A jelikož je kniha určena zejména pro začínající pisálky, tak se také věnuje přímé řeči nebo gramatice. Stephen King čtenářům doporučuje, kde by se měli svému psaní věnovat. A pro ty, kdo to se psaním myslí vážně, je v knize také spisovatelské cvičení, kde si spisovatel může ověřit svou představivost. 

Zdroj: www.weheartit.com

Stephen King v této části knihy čtenářům sděluje obrovské množství svých zkušeností, ať už se týkají třeba psaní za zavřenými dveřmi nebo Vašeho prvního čtenáře. Ale protože byste si knihu při čtení náležitě neužili, tak Vám nebudu prozrazovat úplně všechno.

Na úplný závěr knihy Stephen popisuje životní období, které bylo náročné jak pro něj, tak jeho rodinu. V červnu roku 1999 ho srazilo auto. Byl těžce poraněný, a trvalo dlouho, než se opět odhodlal ke psaní. Důležité však je, že opět našel odvahu a nadšení pro svou práci. Přece jen, kdyby se ke psaní nevrátil, tak by byl ten dnešní svět chudší o hromadu úžasných knih.

www.weheartit.com

Při psaní nejde o vydělávání peněz, o slávu, o randění, o sex ani o navazování přátelství. Nakonec jde vždycky o to, abyste obohatili život těch, kdo budou vaše dílo číst, a stejně tak i svůj vlastní. Jde při něm o vstávání, o uzdravování, o překonávání něčeho. O radost, že? O radost. Část téhle knihy - možná až příliš velká - se zabývá tím, jak jsem se to já naučil dělat. Hodně z ní je o tom, jak to vy můžete dělat líp. Zbytek - možná to nejlepší - je povolení: smíte, měli byste, a pokud máte dost odvahy do začátku, pak to dokážete. Psaní je magie, stejně jako kterékoli jiné umění je to živá voda. A voda je zadarmo. Tak pijte. Pijte, co hrdlo ráčí.

Kniha O psaní - Memoáry o řemesle byla na mém wishlistu asi 3 roky, tedy od doby, kdy jsem se o psaní začala zajímat o něco více. V té době bylo takřka nemožné ji sehnat, takže když tenhle rok opět vyšla v reedici, tak jsem ji koupila ihned po té, co byla dostupná v mém oblíbeném internetovém knihkupectví. A musím říct, že mé nadšení pro tuto knížku neopadlo ani po přečtení. Patřím mezi ty lidi, kteří si na stránky, kde najdou nějakou pasáž, která je zaujme, nalepí lísteček. A přiznám se, že na tuhle knížku padl skoro celý bloček modrých papírků. 

Na samý závěr bych Vám chtěla knížku O psaní - Memoáry o řemesle doporučit. A i přesto, že je určena pro začínající spisovatele, tak si myslím, že by se kniha mohla zalíbit i ostatním čtenářům - zejména proto, že se tam o svém oblíbeném autorovi dozví i spoustu věcí, které o něm dosud třeba nevěděli. I když je fakt, že když jsem si pouštěla jeho Q & A videa, tak tam říkal v podstatě to samé, co najdete v téhle knížce. A co se týče Vás, začínajících pisálků, tak si myslím, že by O psaní nemělo chybět ve Vaší knihovně. Rada od odborníka na slovo vzatého se hodí vždy, no ne? 

Tak, čtenáři, gratuluji! Došli jste na konec článku, a já doufám, že jsem Vás neunudila k smrti. Ale protože je podle mě Stephen King úžasný člověk a zaslouží si obrovský respekt za to, co dokázal, a stejně tak je úžasná tahle knížka, tak jsem si článek nemohla odpustit. Každopádně já mám splněnou jednu z hlavních položek mého wishlistu. Teď už je na řadě Dítě číslo 44 od Toma Roba Smithe a Kvílení od Allena Ginsberga. A co nyní panuje na vrchních příčkách VAŠEHO wishlistu? 

A teď je jako vždy řada na Vás. Máte Stephena Kinga rádi? Četli jste od něj už něco? A jestli jste četli O psaní - Memoáry o řemesle, tak jak se Vám knížka líbila? 

Čtenáři, děkuji Vám za pozornost, a jestli se Vám článek líbil (nebo jestli máte nějaké připomínky, o kterých můžeme podiskutovat), tak mi to napište do komentářů, nebo článek sdílejte. 

Mějte se krásně!

Evča