Jestliže ano, tak já jsem již necelých 14 let in love. A klape nám to. Byly vánoční prázdniny, nezvykle dlouhé, venku sychravo. Kniha střídala televizní pořady a tu jsem poprvé zhlédla Hamleta v režii Cambella Scotta. Televizní film byl rozdělen do dvou částí a já netrpělivě sjížděla televizní program, abych věděla, kdy bude opakování a část první. Ano, začala jsem vtipně od konce. Ale to nic neměnilo na tom, že chci vidět víc, kde tragédie započala, proč byl konec, tak krutý. Rozbrečel mě. V těch 14 letech, aniž bych věděla jaký je vlastně celý příběh, jsem byla tak dojatá, že jsem se zamilovala. Od té doby jsem žádné jiné filmové zpracování neviděla.
Hamlet v podání Švandova divadla
Čekala jsem na hru. Na divadlo. Na herce. Na tlumení světel. Na šoupání nohou při úplném tichu. A dočkala se. V divadle jsem nebyla cca 2 roky. Je to ostuda, nicméně čas letí jak blázen a než se rozhoupám je vždy konec sezony. Chci vidět všechno, ale nikdy nevidím nic. Klasika.
Překvapení první:
Plno mladých lidí. Mladé holky, opravdu načančané, hipsterská móda rulez. Ale jo, proč ne. Slušelo jim to.
Překvapení druhé:
Protagonista Hamleta - Patrik Děrgel. Mladé slečny měly konkrétní cíl, ale účel světí prostředky. Holky se pokoukaj, mají klasiku do čtenářského deníku a kulturní zážitek. Patrik je skvělý, role je dle mého fyzicky náročná, skoro pořád je na scéně, ale zvládá vše s bravurou. Šeptané myšlenky do mikrofonu, i slavná scéna BÝT ČI NEBÝT, nenechá nikoho na pochybách, že chlapec umí.
Překvapení třetí:
Středověk si odmyslete. Ikeu sice na jevišti nezahlédnete, ale ano, je to drama laděné do SKANDINÁVSKÉ moderny. Scéna je jednoduchá, mění se až po spadnutí opony, kdy se odebere pár maličkostí a něco se tu a tam posune. V jednoduchosti je krása.
Překvapení čtvrté:
Hudba. Hudba tam vlastně není. Je to dunění reproduktoru pořádně nahlas, až je z toho trochu techno. Je to nevídané, leč účelné. Občas sem tam zakvílí meluzína, vítr či se přežene jiný hudební styl, ale to je jen malá chvilička.
Překvapení páté:
Kostýmy. V oblecích to pánům sluší, tak proč to nevyužít. Výjimkou je deklarované šílenství Hamletovo, což nahradí medvědí oblek či špinavé spodky. Jako praví Skandinávci jsou oblečeni „přátelé“ Hamleta, Rosenkranz s Guildensternem, a to do barevných, stejných svetrů. A nový král, jenž chodí se šerpou přes rameno a vojenským kabátcem.
Překvapení šesté:
Komické prvky. Hamleta jsem četla nesčetněkrát. V různých překladech, takže si určité pasáže pamatuji celkem dobře. Pár pasáží je vyházených, nicméně hře to neškodí. Ale ta komika! I při čtení se občas zasmějete, ale oni vás dokáží rozesmát skoro pořád. A když vás nerozesmívají, tak ve vás trne. Trne tím šílenstvím, které se v Hamletovi a Ofélii klube. To, že si Gertruda – královna šňupne a leje do sebe jednu sklenku za druhou, dokáže rozesmát také. A někdy i rozbrečet.
Překvapení sedmé:
Zpracování scén. Představte si film, akční film. Srdceryvný part, který vyústí ve rvačku. Záběry jsou zpomalené, tmavé a zastřené. A v jednu chvíli se vše rozeběhne šílenou rychlostí, protože oko si již zvyklo na vláčné pohyby a pomalá slova. A dokáže to divadlo? Ano, dokáže. Při pohřební scéně průvod vstupuje na scénu v modravém nasvícení. Pohyby pomalé. Ve vás je vše napjaté jak struna. A pak šmytec! Modré světlo zmizí, osvětlení je normální, rvačka mezi Laertem a Hamletem je na kordy a pořádně rychlá. Musím říct, že jsem „čučela s otevřenou pusou“. Za tuhle pasáž v duchu tleskám ještě teď.
Překvapení osmé:
Konec. Vžitá šermířská scéna je někde v dáli a zapomenuta. Všichni protagonisté až na Hamleta, jsou namačkáni ve vitríně a popisují souboj. Hamlet stojí nahý- proto ta mladá děvčata v sále - otočen zády k divákům. Na konci, již není co skrývat. Šílenství a smrt. Tak tedy to značí nahota, jak případné. „Dál zbývá už jen ticho.“ Poslední slova Hamletova.
Shakespeare byl umělec. V Hamletovi se rozvíjí situace, která by mohla potkat každého. Rodinná tragédie, jež Shakespeare dotáhne až do bodu, který si většina z nás nechce a neumí připustit.
A zbývá už jen jediná otázka: Jít či nejít? Jít, určitě jít!
Katka
Žádné komentáře:
Okomentovat