Je možné zkrotit Kateřinu?

Možná to vypadá jako bych byla posedlá Shakespearem. Svým způsobem se nemýlíte. Zkrocení zlé ženy v Mladoboleslavském divadle jsem dostala darem k jmeninám a myslím, že to byl dárek trefný.

Jestliže se říká, že Macbeth je hrou prokletou, Zkrocenka je komedií těžko zahratelnou.

Nezvládlo ji Národní ani Vinohrady, zvládne to snad Boleslav?

Boleslav to dala. Jako vážně. Beze srandy. Ačkoli je inscenace nastudovaná pro venkovní prostory, koukatelná je i na divadle, tedy v prostorách více stísněných. Romantika jako na hradě Kost, kde se v létě hraje, to úplně není, ale divadlo v Mladé Boleslavi je samo o sobě skvostem.

Dvojitý agent

Ahoj, ahoj!

Zase jsem se neozvala věčnost, co? Ale i tak předpokládám, že ti z Vás, kdo mě sledují na Twitteru nebo na Facebooku mě už mají plné zuby. Ale co už. S tím toho moc nenadělám. Ráda bych Vám řekla, že se událo během mé "odmlky" hodně věcí, ale asi bych docela lhala. Mám doma šaty na ples, nacvičujeme "půlnoční překvapení",  příští týden odjíždím do Anglie a každých 14 dní jezdím do Prahy na přípravný kurz na žurnalistiku. Novinka by mohla být, že momentálně umírám na rýmičku, neteř na mě vylila víno, a že právě čtu Žert od Milana Kundery.

Fast food v divadle? Why not?

Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách

Divadlo v Dlouhé převedlo na jeviště hru pánů Jesse Borgesona, Adama Longa a Daniela Singera - Společnost zkráceného Shakespeara,  v české premiéře uváděnou jako Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách.

120 minut na jevišti uvidíte „pouze“ tři herce,  pana Jana, Martina a Miroslava. Ti se snaží do dvou hodin, bez přestávky, nahustit kompletní dílo velkého Williama a za skandování „Shakespeare, Shakespeare“ naladit diváka na uragánovou vlnu Shakespearových tragédií, komedií, historických her a romancí.

Povykujem mnoho pro nic

Divadlo v Dlouhé

Shakespeare. Zase. Ale proč ne? Shakespeara není nikdy dost.

Ačkoliv Hamlet v podání Švandova divadla dokáže rozesmát – recenze minulá, komedie žánrem oficiálním je Mnoho povyku pro nic.

Divadlo v Dlouhé získalo moje srdce již dávno, ve sladkých 16 letech a o pět let později jsem docházela pravidelně. Po dlouhých třech letech jsem s mírnými obavami, ale i krásnými vzpomínkami, vstoupila do průchodu, v němž divadlo sídlí. A děkuji moc, že jsem se nezklamala. Nebylo to jen vínkem, jež před představením padlo. 

O divadle, posedlosti, Hamletovi a tragédii

Lze se zamilovat do fiktivní postavy? 

Jestliže ano, tak já jsem již necelých 14 let in love. A klape nám to. Byly vánoční prázdniny, nezvykle dlouhé, venku sychravo. Kniha střídala televizní pořady a tu jsem poprvé zhlédla Hamleta v režii Cambella Scotta. Televizní film byl rozdělen do dvou částí a já netrpělivě sjížděla televizní program, abych věděla, kdy bude opakování a část první. Ano, začala jsem vtipně od konce. Ale to nic neměnilo na tom, že chci vidět víc, kde tragédie započala, proč byl konec, tak krutý. Rozbrečel mě. V těch 14 letech, aniž bych věděla jaký je vlastně celý příběh, jsem byla tak dojatá, že jsem se zamilovala. Od té doby jsem žádné jiné filmové zpracování neviděla. 

Hra, která je pravdivá v kterékoli době

Lakomec

Autor:              Moliére

Režie:              Zdeněk Černín

Harpagon:     Stanislav Gerstner

Kleant:            Matyáš Procházka

Eliška:             Vladimíra Čapková

Valér:               Zdeněk Stejskal

Štika:               Martin Dobíšek

Mariana:        Lucie Ingrová

Anselm:          Josef Kundera

Frosina:          Marta Dřímal Ondráčková

Jakub:             Petr Soumar

Šimon:            Milan Šindelář

V sobotu 22. listopadu jsem měla tu čest vidět premiéru hry Lakomec, kterou Horácké divadlo Jihlava uvedlo vůbec poprvé. Musím uznat, že to byl velký zážitek, a to nejen díky modernizaci, kterou hra prošla, ale také díky skvělému výkonu všech herců.