Holiday reads

Jo, jo, jo! Dočetla jsem, a konečně se můžu pustit do tohoto článku. Někteří si možná říkáte, proč hned na začátek tak šílím, takže vysvětlím. Někde jsem slibovala, že až dočtu Dharmové tuláky od Jacka Kerouaca, tak napíšu článek o knížkách, které jsem stihla přečíst, dočíst nebo rozečíst během mé 14 denní dovolené. Takže tady to máte. 

Stephen Chbosky - The Perks Of Being A Wallflower

Hodně mě baví číst knížky v originále. Nejen, že je to skvělý způsob, jak se přiučit danému jazyku, ale čtenář, který tu řeč docela dobře ovládá, pozná skutečný styl psaní autora - neposkvrněný rukou překladatele. A možná právě tohle je pro mě to, co mě k nim táhne. 

Teď už ale k příběhu. Hlavní postavou je teenager Charlie, který nastupuje do prvního ročníku na střední škole. Je introvert, stydlivý a nepopulární. Svůj příběh vypráví pomocí dopisů, které adresuje neznámému cizinci. V průběhu školního roku se seznamuje s Patrickem a jeho nevlastní sestrou Sam, do které se zamiluje. Postupně se stává členem jejich party, a po dlouhé době tak nachází pravé přátele. O ději knížky by se samozřejmě dalo psát dál a dál, ale přece Vám hned neprozradím všechno. 

I just wish that God or my parents or Sam or my sister or someone would just tell me what's wrong with me. Just tell me how to be different in a way that makes sense. To make this all go away. And disappear. I know that's wrong because it's my responsibility, and I know that things get worse before they get better because that's what my psychiatrist says, but this is a worse that feels too big.

Tahle knížka další z těch, u kterých jsem nejdříve viděla jejich filmovou adaptaci. V roli Charlieho se objevuje Logan Lerman, Sam si zahrála Emma Watson, a jako Patricka můžete vidět Ezru Millera. Za sebe můžu říct, že se mi film líbil. Sice ne tak jako knížka, ale líbil. Docela. Ale každopádně jestli někdy budete mít náladu, tak Vám ten film (a samozřejmě i knížku) můžu jedině doporučit. 

Zdroj: www.weheartit.com

Tom Rob Smith - Dítě číslo 44

Dítě číslo 44 je z úplně jiného soudku než The Perks Of Being A Wallflower. Odehrává se v Rusku, v době Stalinského režimu. Hlavní postavou je vyšetřovatel Lev Děmidov. Miluje svou zemi, ctí její zákony, a věří v čistotu a správnost celé té myšlenky. Jednoho dne však začne docházet k vraždám malých dětí. Ale v zemi s tak dokonalým režimem přece vraždy neexistují. Kdo by chtěl zabíjet budoucnost státu? Lev však má stále čím dál větší pochybnosti ohledně "ráje na Zemi," a začíná pátrat po vrahovi.

Když jsem to takhle napsala, tak to asi zní hodně temně, že? No... Ono to tak temné v podstatě i je. Ale ten příběh je úžasný! Mám ráda knihy s historickým kontextem, a zrovna tahle je pro mě jako stvořená. Je tam všechno. Boj lásky s nenávistí, boj mezi dobrem a zlem, zrada, pátrání, ztráta ideálů. A to zní hodně dobře, ne?

"Měli bychom ten poslední společně strávený čas co nejlíp využít."

"Jak to myslíš?"

"Vzájemně si povíme pravdu."

"Pravdu?"

"Určitě každý máme svá tajemství. Alespoň já ano. A ty snad ne? Neexistují věci, o kterých ses mi nikdy nezmínil?"

"Existují."

"Takže začnu. Plivala jsem ti do čaje. Když jsem se dozvěděla o Zojině zatčení, byla jsem přesvědčená, že ji máš na svědomí. Proto jsem ti asi týden plivala do čaje."

"Plivala jsi mi do čaje?"

"Ano, asi týden."

"A proč jsi s tím přestala?"

"Zřejmě ti to nijak nevadilo."

"Ničeho jsem si nevšiml."

"Přesně tak. Dobrá, jsi na řadě."

I v tomhle případě jsem viděla filmovou adaptaci, ale až po dočtení knížky. Naštěstí. A i když tam hrají 2 z mnoha lásek mého života Tom Hardy a Gary Oldman (jsou úžasní), tak to můj celkový dojem moc nezachránilo. Film by byl luxusní, kdybych nečetla knížku. Bylo tam toho hodně jinak. Když jsem knihu četla, tak jsem ji vždy musela po pár stránkách odložit, a říct: "Hustý!" V knížce bylo všechno do detailů, všechno úžasně popsáno, a všechny ty příběhy v pozadí. Tak vytvořil Tom Rob Smith něco úžasného. A já se nemůžu dočkat, až si přečtu jeho další knihu, která nese název Farma.

Zdroj: www.weheartit.com

Jack Kerouac - Dharmoví tuláci

Miláček Jack. Sama sobě jsem slíbila, že si přečtu všechny jeho knihy. 4 jsou docela dobré skóre, ne? A musím říct, že všechny knížky byly úžasné.

Hlavní postavou je Ray Smith - Kerouacovo alterego. Pije, cestuje, a je buddhista. Vždycky se považoval za pravého dharmového tuláka. Dokud nepotkal Japhyho Rydera - mladšího kluka, který rád četl, učil se, psal poezii, a lezl po horách. A musím říct, že tyhle dva charaktery se Jackovi neskutečně povedly.

Pořád prokazoval někomu dobrodiní. V podstatě mě učil, týden potom jsem mu dával krásný nový tílka, který jsem objevil v obchodě Dobrý vůle. Hned to otočil a věnoval mi plastovou krabici na jídlo. Z legrace jsem mu daroval ohromnou kytku z Alvova dvorku. Druhý den mi slavnostně odevzdal malinkou kytici, kterou natrhal na pouličních záhonech v Berkeley. "A ty tenisky si taky můžeš nechat," dodal. "Mám ještě jedny, sice starší, ale jsou taky dobrý.""Přece si nemůžu brát všechny tvý věci." 

"Copak ti ještě nedošlo, Smithi, že dávat druhým dárky je výsada?" Způsob, jakým to dělal, byl naprosto kouzelný, vůbec v tom nebyla nějaká póza nebo něco vnočního, spíš to bylo až smutný, někdy dával jako dárky nějaký omlácený věci, ale měly v sobě kouzlo užitečnosti a zároveň i vážnosti toho daru."

Celá kniha je hodně zaměřená duchovně - buddhisticky, takže pro ty, koho tyhle věci vůbec nezajímají, to může být trošku těžší čtení. Ale jak je pro Jacka typické, tak zde rovněž najdete spoustu cestování, veršů, tuláctví, užívání si života a samotné filozofování nad lidským bytím a jeho smyslem. Přiznávám se, že jsem ateistka, ale tahle východní náboženství - a celá ta jejich myšlenka - mi přijdou nesmírně zajímavá. A navíc... Velmi ráda poznávám svět, a i tohle k poznávání patří.

***

Tak a je tu konec. A popravdě - čekala jsem, že v mém Holiday reads bude daleko víc knížek, ale co. Stalo se. Nebo spíš nestalo. A jako vždy se Vás zeptám:

Co všechno jste za prázdniny přečetli Vy? A na co se ještě chystáte? 

Tak. A na úplný závěr tu mám pro Vás - čtenáře - takovou challenge. Obvykle se Vás na takové věci neptám, ale tohle je výjimečná příležitost. Jelikož za 2 týdny bude blog The Literature Empire slavit své 1. narozeniny (Hurááá!!!), tak mám na Vás prosbu. Protože už blog - a vlastně i mě - už tak trochu znáte, tak mi napište, co se Vám na blogu líbí, co se Vám nelíbí, co bych podle Vás měla změnit, co byste na blogu chtěli vidět do budoucna. A taky mi napište, o čem byste chtěli výroční článek - cokoliv - pokud návrhů napíšete více, tak vyberu jen jeden. A pokud žádné přání na článek nedorazí, tak výroční článek bude prostě jen takové shrnutí toho, co mi blogování dalo a vzalo, co se mi na blogu líbí, a podobně...

Doufám, že se Vám článek líbil, a pokud ano, tak budu ráda, když článek přepošlete dál, nebo ho budete sdílet, nebo mi tu zanecháte komentář. 

Mějte se krásně a užijte si poslední 2 týdny prázdnin. :-)

Evča