One Year In The Making

Ahoj, ahoj! (Tenhle úvod se mi začíná líbit.)

Možná by se hned na začátku hodilo zmínit, že právě čtete speciální „výroční“ článek. Včera (29. 8.) to byl totiž 1 rok od založení blogu! Docela dobré, ne? A taky si Vás dovolím předem upozornit, že možná budu trochu sentimentální, ale k téhle příležitosti mi to přijde docela adekvátní. A víte co je děsivé? Že do téhle doby jsem nikdy nepoužila slova „sentimentální“ a „adekvátní“ v jednom souvětí. Každopádně doufám, že se Vám článek bude líbit, a že si se mnou rádi připomenete 1. (a doufejme, že ne poslední) kapitolu příběhu o blogu The Literature Empire.

Původní vzhled blogu. Děs, co?

 Někteří možná víte, že jsem blog zakládala s jednou slečnou. Už nějakou dobu jsem měla v hlavě tu vizi, že bych psala články o knihách, a blog se mi pro to zdál jako vhodná možnost. Už na začátku se to ale trochu zvrtlo, a my jsme Vám tak alespoň jednou za týden začaly přinášet články nejen o knihách, ale i o spisovatelích, zajímavých lidech či výstavách, a později jsem přidala i mou vlastní tvorbu (i když tam jsou zatím jenom 3 články).

Zdroj: www.weheartit.com

Během prvního měsíce „fungování“ blogu jsem mu založila účet na Twitteru. Možná to někteří mají jinak, ale já tak poznala skvělé lidi. Lidi, kteří mi mohou neskutečně pomoci v mé žurnalistické budoucnosti, a taky lidi jako jsou Martin Selner a Maroško (vážení, to je na #ffcz pro @selner 84 a @KotletaMarosko). A proč píšu „lidi jako jsou“? Protože na tyhle dva mistry v bublinách (kteří mě dokáží vždy rozesmát) by vystačilo hned několik článků. A „vůbec není pravda“, že mi vyhrožovali, že si založí konkurenční blog, jestli je nezmíním. Ale je fakt, že zrovna jejich blog bych četla hodně ráda – takže kluci, jděte do toho! (A jen tak mimochodem - všechny sociální sítě, kde mě najdete jsou na blogu vpravo nahoře.)

Velkým úspěchem, který k našemu překvapení přišel hned na začátku, bylo, že nás v září 2014 oslovilo nakladatelství Backstage Books. Právě jejich zásluhou jsou na blogu ¾ rozhovorů, a poznala jsem díky nim skvělé autory (Richard Skolek, Marek Kettner a annazbrna). A musím říct, že jsem jim za tyto příležitosti neskutečně vděčná.

V prosinci 2014 se mi ozvali kluci z Literárnískupiny Kerouac. Jejich tvorbu jsem znala již dříve, takže mi bylo obrovským potěšením, že jsem mohla právě s nimi udělat rozhovor. Kluci jsou svým způsobem velmi svérázní, a jsou velmi originální. A je fakt, že mi v něčem připomínají mého milovaného Jacka Kerouaca.

Přišel leden 2015, a se začátkem nového roku se změnilo „vedení“ blogu. Spoluzakladatelka mi oznámila, že ji psaní blogu nebaví, a že vlastně ani neví, proč ho se mnou zakládala. A se slovy, že ji baví móda, ale hned o tom nemusí psát blog, odešla. No, i to se stává. A navíc… Z celkového počtu článků jich napsala asi 5. Ale řekla bych, že tohle už nemá cenu dál řešit, protože pro blog tak začala cesta za lepší budoucností. A to se potvrdilo hned koncem měsíce. 

V tu dobu mi napsala Katka, jestli nehledám „novou blogovací polovičku“. Samozřejmě, že moje odpověď byla kladná. A právě díky naší/Vaší úžasné Katce jsou na blogu recenze na divadelní představení a články ze série Se Starbucks na cestách. Takže Katko, tímhle ti děkuji za spolupráci, a za to, že se na tebe můžu vždycky obrátit. 

Katko, zasloužíš si velký dík a doufám, že naše spolupráce bude ještě nějakou dobu pokračovat.

A jaké úspěchy blogu bych ještě měla zmínit? Po pravdě, ani sama nevím. Jelikož je to teprve 1 rok, co blog funguje, tak se mnoho úspěchů snad ani nedá očekávat. Ráda bych ale zmínila, že během toho jednoho úžasného roku jste nasbírali celkem 5 690 zobrazení blogu! A to je podle mě pro 1. rok opravdu skvělé číslo. Nasčítáte jich do příštího roku víc?

Nevím jak Vám, ale mně se takhle blog líbí mnohem víc. :-)

 ***

Tak, a je tu konec. Doufám, že se Vám mé ohlédnutí za 1. úspěšným rokem The Literature Empire líbilo. Věřím, že i další rok bude (minimálně) takto úspěšný, a že se Vám moje psaní bude stále líbit. Rovněž bych si přála, aby přibyli další čtenáři a spřízněné duše, a abyste byli ještě aktivnější v komentování, sdílení a – obecně – v komunikaci se mnou.

Děkuji Vám za ten 1. úžasný rok. Je to totiž i Vaše zásluha.

A na samotný závěr bych Vás ráda upozornila na to, že v pátek vyšel rozhovor, který se mnou dělala Sabbi z DawieLibraryGirls. Nebudu říkat, že jsem odpovídala dokonale, ale třeba se z něj o mně alespoň něco dozvíte – tedy pokud máte zájem.

Mějte se krásně.

Evča