Nový začátek

Ahoj!

Tak jak se máte? Zase je to doba, co jsem se ozvala naposledy, viďte? Za to se omlouvám, ale nějak jsem na to poslední měsíc vůbec neměla ani čas, ani pomyšlení. Možná bych se teď ale mohla dostat k tomu, proč jsem článku dala právě takový název, jaký má. Spousta z vás asi ví, že jsem 9. září letěla do Velké Británie, abych tu studovala na University of Derby, obor Media and Communication. Nejspíš jste si už z názvu odvodili, že žiji ve městě Derby. To se nachází přímo uprostřed Anglie a má něco kolem 200 000 obyvatel. 

Jdi za svým srdcem

Ahoj, ahoj!

Tohle je i pro mě hodně nečekaný a neplánovaný článek, ale ke dni svatého Valentýna si ho zkrátka neodpustím. Minulý rok jsem se ve článku L - O - V - E věnovala mým oblíbeným zamilovaným dvojicím z úžasných knížek. A abych se s tímto námětem neopakovala, tak jsem se rozhodla sestavit seznam míst, která známe z romantických příběhů nebo je proslavili známí autoři, a měl by je podle mě navštívit každý čtenář. Co je tedy 1. položkou na seznamu?

Zdroj: www.weheartit.com

Se Starbucks na cestách VII.

Jeruzalém aneb článek se Starbucks na cestách bez Starbucks hrnku

Na tomhle místě klasicky bývá popsaný hrnek. Přední a zadní strana. 

Jenže hrnek nemám a dle mého hledání ani Starbucks v Jeruzalémě není. 

Můžu se mýlit, ale počítám, že mám pravdu 

Vcelku jde o to, že se tenhle článek vymyká. 

Jak jsem již zmínila, tím že Starbucks v Jeruzalémě (na 95%) není, nemám tím pádem hrnek a korunou všeho je, že jsem v Jeruzalémě nikdy nebyla.

UK 2015

Ahoj, ahoj!

Asi už Vám přestanu slibovat, že budu "postovat" články častěji, protože to zjevně nestíhám. Však víte, jak to je. Škola, jídlo, seriál, knížka, spánek. A tak je to pořád dokola. ALE! Jak jsem už zmiňovala v minulém článku a na sociálních sítích, tak se ten můj stereotyp minulý - teď už předminulý - týden narušil. A to tak, že jsem stejně jako tisíce dalších českých studentů jela za peníze Evropské unie studovat do Anglie. 

Zdroj: www.weheartit.com

Se Starbucks na cestách V.

Gracht přes řeku Amstel. Bicykl. Spojení těchto dvou obrazů jasně vyvolá jediné – Amsterdam.

Amsterdam se zdál býti vždy svobodným městem. V současnosti jím určitě je.
Ale je to pravda? Jaká minulost je utopena na dně říčky Amstel? Co miniaturního na dně ukrývá?

Jessie Burtonová, autorka knihy Miniaturista, nás zavede do Amsterdamu 17. století ve společnosti mladé a čerstvě provdané dívky Petronelly. Ta přichází z venkova, je nejistá z velkého města, ze svého nového a o dost staršího muže i z dalších obyvatelů nového domova. Johannes, její manžel, je kupcem a často cestuje, první dny tedy zůstává napospas Marin, manželově hezké, i když upjaté sestře, mladičké rázné hospodyni a černého sluhy Oty.

Ups & Downs Of The Last Week

A já se nepoučím, a stejně budu dál míchat anglické a české nadpisy. A komu to vadí, tak se omlouvám, ale tohohle "zlozvyku" (stejně jako tří teček za skoro každou větou...), se prostě nezbavím. No nevadí, teď zpátky k tomu, o čem má být tenhle článek. Sice už je úterý, ale to mi nebrání v tom, abych tady tak trochu shrnula můj minulý týden, protože byl docela nabitý. A co se vlastně dělo?

Rozečetla jsem (a úspěšně dočetla) knížku Příliš mnoho Kateřin od Johna Greena. (Pokud jste jeho velcí fanoušci, tak tenhle - i následující - odstavec raději rovnou přeskočte, protože by se Vám nemuselo líbit, co tu budu psát.) Zatím jsem četla jenom 2 jeho knihy, a to Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky. Musím říct, že si mě tak docela získal, protože Hledání Aljašky je takovým příběhem, ke kterému se ještě někdy velmi ráda vrátím. Možná to způsobilo, že jsem měla vůči Kateřinám velká očekávání, a že jsem se skutečně těšila, až si příběh přečtu. 

Tak trochu Asylum

Někteří z Vás možná (možná ne) zaregistrovali, že jsem tenhle týden v Chorvatsku. Teda přesněji v Biogradu na Moru. Takže vzhledem k téhle situaci jsem nepočítala s tím, že bych během týdne přidala vůbec nějaký článek. Ale jak už to tak bývá, tak se situace změnila.

Na pláž každý den chodíme kolem starého polorozbořeného domu, kde - možná - nikdo nebydlí. A hned první den nás napadlo, že to vypadá jako Asylum... No... Sice trochu miniaturní, ale stejně děsivý.

Se Starbucks na cestách IV.

Sukiennice a Kościuszkova mohyla. Polský Krakov.

Co na hrnku Starbucks není, je významná oblast poblíž Krakova. Má své místo v našich dějinách. To místo je více než temné. 

Vyprávění příběhů, balad, předávání zážitků z generace na generaci. Některé jsou přikrášlené, jiné bázlivé a většina jich je pohádkových. NĚKTERÉ, ale nejste schopni vypovědět celý svůj život. Skoro. 

Se Starbucks na cestách III.

Eiffelova věž. Most přes Seinu. 

"Mluvím-li o městě, myslím tím Paříž, mluvím-li o státě, mám na mysli Francii, mluvím-li o zemi, myslím tím celý svět. Byl jsem vždycky myšlenkově před svými současníky."

- Napoleon Bonaparte

Přelom 19. a 20. století byl bohémskou revolucí v pařížských uličkách. Každý chtěl být umělcem, okem vidět a štětcem zachytit. Ale pak přišla sorta lidí, která chtěla zachytit, nejen co vidí, ale hlavně co cítí. Pocit v té chvíli. Vítejte na Monmarteru! Vychutnejte si příběhy dvou, mě blízkých, malířů. A pak si o nich přečtete víc. Budete to chtít. Věřte mi, mon cher. 

Se Starbucks na cestách II.

Svatý Václav. Pražský hrad. Praha, matka měst a nálad jak tvrdí rapeři ze skupiny Peneři strýčka homeboye. 

Praha, jež je matkou legend, pověstí a tajemna. Pražské- židovské pověsti Šalom = jistě poznáte z tohoto jediného slůvka, kterého tématu se bude článek týkat. Židovská obec v Praze má zde dávnou historii, jež je vepsána, nejen do knih, ale i do zdí, krásných, ale trochu strašidelných uliček na Josefově a v neposlední řadě i do pražských pověstí. Pojďme se společně na pár z nich podívat a se šálkem kakaa rozjímat nad starou Prahou. 

Se Starbucks na cestách I.

Shakespeare. Útesy Doveru. Anglie!
Co nebo kdo by mohl definovat tento ostrov lépe než obě strany hrnku Starbucks?

Ano, NĚKDO by tu byl. Ona. Královna. Nevládne Anglii, ale mystériím a zločinu.