Beat Generation

Kdo blog čte pravidelně - nebo alespoň četl články, ve kterých se zmiňuji o Kerouacovi - asi postřehl, že Kerouaca a vlastně celou tu jeho generaci velmi obdivuji. A možná (nejsem si tím jistá), jsem Vám v některém z článků slibovala, že o Beat Generation napíšu. A jelikož tyhle "poučné" články píšu celkem ráda, tak ten slib i ráda splním. 

Beat Generation bylo americké společenské, literární a umělecké hnutí. Pojem "Beat Generation" se dá v naší krásné mateřštině vyjádřit několika způsoby - beatnici, beatová generace, zbitá generace nebo taktéž blažená generace.

Zdroj: www.weheartit.com

Samotné hnutí vzniklo ve druhé polovině 50.let 20. století. Tento směr se týkal více méně pouze USA. Beatnici se vyznačovali provokativním způsobem života, odmítali konzumismus a honbu za kariérou. Považovali se za odepsanou generaci, poznamenanou zážitky z válek. 
Pokoušeli se najít vlastní styl - popisovali zejména své životní zkušenosti – např. toulání se po USA, happeningy nebo experimenty s drogami či sexem. Byli ovlivněni orientálními náboženskými a filosofickými představami, které si volně upravovali (zen-buddhismus). Dalším výrazným prvkem byl jazz, kterým často byla doprovázena i jejich veřejná vystoupení.

Pojem „beat“ pochází od Herberta Hunckeho, který toto slovo používal pro stav, v jakém se nacházel v období své drogové závislosti. Název celého hnutí je spojen se jménem John Clellon Holmes, který roku 1952 vydal román s beatnickou tematikou Go překládáno jako Jde se, Běž, Jeď. Ten měl totiž v rukopisné verzi název The Beat Generation (titul údajně vymyslel Jack Kerouac).

Hlavní představitelé této skupiny se osobně znali již od 40. let, kdy společně studovali, vedli velice nekonvenční život, kdy experimentovali se sexem, drogami a hledali nové metody psaní. Tito lidé se počátkem 50. let přesunuli do kalifornského města San Francisco. Jejich tvorba často vedla ke čtivému popisu jejich zážitků z doby, kdy se pohybovali na hranici alkoholismu a drogové závislosti. To samozřejmě znamenalo, že z počátku byla často považována za nemravnou, a někteří autoři dokonce nemohli být vydáváni v USA.

A. Ginsberg, L. Carr & W. S. Burroughs
Zdroj: www.weheartit.com

V roce 1956 byla podána žaloba na Ginsbergovu báseň Kvílení a tím i na celou beatnickou kulturu, neboť dle tvrzení žaloby se nejednalo o umění, ale pouze o urážení a propagaci drog a alkoholu. Před soudem beatnickou kulturu zastupoval jazzový hudebník a básník Kenneth Rexroth. Soud rozhodl, že jejich tvorba má svoji uměleckou hodnotu a jde tudíž o umělecké vyjádření skutečnosti, a proto jejich díla nesmějí být nijak diskriminována. To samozřejmě vedlo k obrovskému rozvoji této literatury, neboť mohla být vydána i díla, která doposud v USA vyjít nesměla. Nejednalo se sice o velký počet děl, ale některá z těchto děl lze považovat za - z hlediska beatniků - velmi významná. Navíc soudem došlo k jejich obrovské popularizaci.

Zdroj: www.weheartit.com

Tato literatura výrazně přispěla ke vzniku hnutí hippies. Do literatury zavedli zcela nové prvky a nový pohled na svět, který umožnil najít nové způsoby vyjádření. Lze říci, že na přelomu 20. a 21. století se tato literatura pozvolna stala klasikou, ze které vychází mnoho děl nemajících s původními myšlenkami beatniku nic společného.

Spisovatelé:

Jack Kerouac  (1922 - 1969)

O Jackovi jsem psala již ve článku Praotec beatnik a s jeho básnickou sbírkou Rozprášené básně jste se seznámili ve článku s názvem Šance pro poezii.

Zdroj: www.weheartit.com

Allen Ginsberg (1926 –1997)

Allen Ginsberg byl americký básník a jednou z vůdčích osobností beatnické generace. Ve 40. letech 20. století studoval na Columbia College, kde se seznámil s prakticky celou pozdější Beat Generation. 7. října 1955 se zúčastnil oficiálního zrodu Beat Generation v San Franciscu. Cestoval po Severní i Jižní Americe, Evropě i Asii, a byl vyhoštěn z Kuby, protože kritizoval vládní úřady. Byl homosexuál, který se se svou orientací nejprve těžce vyrovnával, jeho celoživotním partnerem se stal Peter Orlovsky. Často experimentoval s halucinogenními látkami, což se projevuje i na jeho díle.

Zdroj: www.weheartit.com

Dílo: 

Pro jeho tvorbu jsou typické dva druhy témat - kritika americké společnosti a velice intimní verše.

Kvílení (1956)
Kvílení je poema, kvůli které proběhl v USA soud, jestli má, či nemá uměleckou hodnotu. Báseň je věnovaná předním představitelům Beat Generation - J. Kerouacovi, W. S. Burroughsovi, a Nelu Cassadymu. Tato litanická báseň je svědeckou výpovědí o „generaci zničené šílenstvím“, která se za pomoci drog, alkoholu a orientální filosofie a hudby snažila uniknout z amerického pekla. Báseň má formu rapsodického nářku. Toto dílo se stalo svým způsobem manifestem celé Beat Generation.

Lawrence Ferlinghetti (1918 – ?)

Lawrence Ferlinghetti byl americkým básníkem a překladatelem. Narodil se italským rodičům v USA, ale mládí prožil ve Francii, kde pobýval i začátkem druhé světové války, a poté sloužil u amerického námořnictva. Na universitě v Jižní Karolíně vystudoval žurnalistiku, potom poezii na Sorboně (1951). Roku 1953 založil spolu s Petrem D. Martinem paperbackové nakladatelství City lights books, ve kterém vyšla velká část knih Beat Generation. 

William Seward Burroughs (1914 – 1997)

William Seward Borroughs byl duchovním otcem Beat Generation. Zastřelil svoji manželku Joan Vollmerovou, a od této tragické události se naplno věnoval psaní.

Dílo:

Teplouš
Feťák
Nahý oběd

Richard Brautigan (1935 – 1984)

Ke generaci beatniků se nikdy programově nehlásil. 

Dílo:

báseň The Second Kingdom
Lay the Marble Tea - sbírka 24 básní
Chytání pstruhů v Americe (Trout Fishing in America)
V melounovém cukru (In Watermelon Sugar)
So the Wind Won't Blow It All Away

V jeho tvorbě se odrazil jeho pobyt v Japonsku.

Neal Cassady (1926 – 1968)

Gregory Corso (1930 – 2001)

Michael McClure (1932)

Peter Orlovsky (1933 – ?)

Zdroj: www.weheartit.com

Kromě těchto spisovatelů, která se tak nějak "motala" kolem Kerouaca, Ginsberga a Cassadyho se však vyskytli i další spisovatelé, kteří určitě stojí za zmínku - např. takový Henry Miller nebo Gary Snider. A možná Vás to překvapí, ale s beatniky měl co do činění i náš Václav Hrabě.

A pokud Vás mám odkázat na nějakou nejnovější tvorbu, která je dost blízká a možná i podobná té beatnické, nemusím ani za hranice našeho státu. Možná si pamatujete, že jsem koncem prosince publikovala rozhovor s Literární skupinou Kerouac. Nechci říct, že jsou to nějací následníci beatniků - myslím si, že se za ně ani nepovažují - ale... No, myslím, že udělám nejlépe, když kousek rozhovoru ocituji:

"Proč zrovna Kerouac? Čím Vás zaujal?" 

"Tím, že neseděl, a neseděl nám nejblíž.
Ty odchody v dálkách, koleje maj najednou rohy, stísněná chuť vybouchnout, pulsující pocity, šťastný slavíky křehký jak sklíčko brýlí intelektuálů, a přesto všechno chtít ti do ouška zařvat jak sladké je žít. Jebaj?
A abychom se zbavili případného na-nás-nánosu být potomky tamté velké doby: ač jméno strejdy jacka vystihuje daný směr jízdy, neznamená to chuť oblíkat se do stejného kabátku, jsme to jenom my, z tohoto hlediska je pro nás jackie pouze uměleckou reálnou figurou, která ač smutnila, plála."

Tak doufám, že se Vám článek líbil, a že tyhle vzdělávací nezavrhnete. Člověk se má dozvídat nové věci, a řekla bych, že zrovna Beat Generation - celé to období i lidé - jsou/byli velmi zajímaví a stojí za zmínku.

Četli jste už něco od některého z beatniků? A co pro Vás vlastně Beat Generation znamená?

Evča