16. srpna 2015

Holiday reads

Jo, jo, jo! Dočetla jsem, a konečně se můžu pustit do tohoto článku. Někteří si možná říkáte, proč hned na začátek tak šílím, takže vysvětlím. Někde jsem slibovala, že až dočtu Dharmové tuláky od Jacka Kerouaca, tak napíšu článek o knížkách, které jsem stihla přečíst, dočíst nebo rozečíst během mé 14 denní dovolené. Takže tady to máte. 

9. srpna 2015

Moje čtenářské (zlo)zvyky

Ták, a je tu nový článek! Možná jsem se někde zmínila, že jsem teď byla na 14 denní dovolené (ta mi dnes skončila). Právě mám přečtené 3 ze 4 knížek, které jsem si brala s sebou. Kafka na pobřeží, The Perks Of Being A Wallflower a Dítě číslo 44. Teď už mi jen zbývá přečíst knihu Jacka Kerouaca – Dharmoví tuláci. Prvně jsem si myslela, že napíšu článek právě o těchto knihách, ale toho se dočkáte, až dočtu již zmíněné Dharmové tuláky. A navíc – právě o Kafce (nebo Kafkovi?) na pobřeží je předchozí článek.

A jelikož chci tu mezeru mezi posledním článkem a tím, než dočtu Dharmové tuláky, nějak vyplnit, tak jsem se rozhodla, že napíšu o tématu, které mi už delší dobu leží v hlavě.

Každý čtenář má nějaké své zvyky, něco, co už se chtě nechtě stalo jeho součástí. Součástí, které se jen tak nezbaví. Já mám takových zvyků hned několik.

1. srpna 2015

Osamělá duše

Haruki Murakami – Kafka na pobřeží

Většina z Vás si už nejspíš všimla – ať už na Facebooku nebo na Twitteru – že jsem začala číst knihu Kafka nad pobřeží, kterou napsal japonský spisovatel Haruki Murakami. A s tou četbou jsem taky po pár dnech skončila (jakože jsem ji dočetla, a ne, že se mi nelíbila, tak jsem ji ani nedočetla). A musím říct, že knížka byla vážně skvělá, ale o tom víc v dalších odstavcích. 

20. července 2015

August Reading Tips

Původně jsem tenhle článek pojmenovat Summer Reading Tips, ale došlo mi, že to bych ho musela publikovat už před měsícem. Takže to jsem trochu nevychytala. Ale i když je čtvrtina prázdnin za námi, tak je ještě pořád čas na to, abych Vám doporučila trošku prázdninového čtení - ať už z řad knížek, které vyšly teprve nedávno, nebo z těch, které už dlouho zdobí mou knihovničku.

12. července 2015

Se Starbucks na cestách V.

Gracht přes řeku Amstel. Bicykl. Spojení těchto dvou obrazů jasně vyvolá jediné – Amsterdam.

Amsterdam se zdál býti vždy svobodným městem. V současnosti jím určitě je.
Ale je to pravda? Jaká minulost je utopena na dně říčky Amstel? Co miniaturního na dně ukrývá?

Jessie Burtonová, autorka knihy Miniaturista, nás zavede do Amsterdamu 17. století ve společnosti mladé a čerstvě provdané dívky Petronelly. Ta přichází z venkova, je nejistá z velkého města, ze svého nového a o dost staršího muže i z dalších obyvatelů nového domova. Johannes, její manžel, je kupcem a často cestuje, první dny tedy zůstává napospas Marin, manželově hezké, i když upjaté sestře, mladičké rázné hospodyni a černého sluhy Oty.


7. července 2015

50th Karlovy Vary International Film Festival

Asi jste zaregistrovali - ať už z fanpage na Facebooku nebo na Twitteru - že jsem byla od 3. do 6. července na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech (nebo prostě KVIFF - ale komu na tom záleží). A mně právě tyhle 4 dny přišly jako skvělý námět na článek.



23. června 2015

Ups & Downs Of The Last Week

A já se nepoučím, a stejně budu dál míchat anglické a české nadpisy. A komu to vadí, tak se omlouvám, ale tohohle "zlozvyku" (stejně jako tří teček za skoro každou větou...), se prostě nezbavím. No nevadí, teď zpátky k tomu, o čem má být tenhle článek. Sice už je úterý, ale to mi nebrání v tom, abych tady tak trochu shrnula můj minulý týden, protože byl docela nabitý. A co se vlastně dělo?

Rozečetla jsem (a úspěšně dočetla) knížku Příliš mnoho Kateřin od Johna Greena. (Pokud jste jeho velcí fanoušci, tak tenhle - i následující - odstavec raději rovnou přeskočte, protože by se Vám nemuselo líbit, co tu budu psát.) Zatím jsem četla jenom 2 jeho knihy, a to Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky. Musím říct, že si mě tak docela získal, protože Hledání Aljašky je takovým příběhem, ke kterému se ještě někdy velmi ráda vrátím. Možná to způsobilo, že jsem měla vůči Kateřinám velká očekávání, a že jsem se skutečně těšila, až si příběh přečtu. 

14. června 2015

Mistr hororu radí pisálkům

Zelená míle. Carrie. Osvícení. Misery. Řbitov zvířátek. To. Vykoupení z věznice Shawshank.

Jsou Vám tyhle názvy povědomé? Divila bych se, kdyby ne. Někteří znáte zmíněné tituly ve filmové podobě, ale to není to jediné, co mají společného. Autorem těchto úspěšných knih, které se staly předlohou neméně úspěšných a oblíbených filmů, je Stephen King.

Ale v tomto článku se nechci věnovat samotnému autorovi, i když se tomu vzhledem k tématu zřejmě nevyhnu. Ráda bych Vám představila knihu O psaní - Memoáry o řemesle. Kniha je rozdělena na dvě části. První část je víceméně autobiografická a Stephen King zde vypráví svůj životní příběh. 


10. června 2015

Zajímavý projekt

Chtěli byste se podílet na rozšíření českého knižního trhu? Máte chuť udělat dobrý skutek? Tak teď máte tu pravou příležitost. 

V říjnu minulého roku se mi naskytla příležitost udělat rozhovor s mladým nadaným autorem Richardem Skolkem. Bylo to zrovna v době, kdy na trh vycházela jeho kniha Vzdechy a povzdechy. Už ale uplynula dlouhá doba, a Richard by s nakladatelstvím Backstage Books rád vydal svou novou knihu Moudré z nebe nejen v elektronické, ale i v tištěné podobě. Takové vydání je však velmi nákladné, a tak by potřebovali pomoc Vás - čtenářů. Z celkové částky 15 000 Kč mají vybráno již 8 860 Kč. A pokud se peníze vyberou do daného termínu, tak kniha vyjde již v říjnu 2015. Za zmínku asi taky stojí, že když projekt podpoříte, tak Vám odměnou bude nejen vydání knihy Moudré z nebe a dobrý pocit, ale také můžete získat spoustu dalších odměn. 


3. června 2015

Tak trochu Asylum

Někteří z Vás možná (možná ne) zaregistrovali, že jsem tenhle týden v Chorvatsku. Teda přesněji v Biogradu na Moru. Takže vzhledem k téhle situaci jsem nepočítala s tím, že bych během týdne přidala vůbec nějaký článek. Ale jak už to tak bývá, tak se situace změnila.

Na pláž každý den chodíme kolem starého polorozbořeného domu, kde - možná - nikdo nebydlí. A hned první den nás napadlo, že to vypadá jako Asylum... No... Sice trochu miniaturní, ale stejně děsivý.