12. července 2016

51st Karlovy Vary International Film Festival

Ciao!

Tak jak se máte? Jak si užíváte prázdniny? Od té doby, co jsem odmaturovala (najednou mi to přijde jako věky), pořád ležím v knížkách (no dobře, tak u čtečky), popíjím čaj a litry kávy, a stávám se ještě větším asociálem než doposud. Dívám se na filmy a na seriály, chodím po kavárnách, čtu noviny a píšu si seznamy, abych věděla, co všechno musím zařídit před odletem do Anglie. Ze stereotypu mě však vysvobodil Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. A právě o čtyřech dnech, které jsem v krásném lázeňském městě strávila, je tento článek. Třeba vás zaujme některý z filmů, které jsem viděla.

Letos to bylo teprve podruhé, co jsem se vydala na Mezinárodní filmový festival. V Karlových Varech jsem opět byla na první dny festivalu - tedy od 1. do 4. července. A ukázalo se, že se historie opakuje. Stejně jako minulý rok jsme se k červenému koberci vydali hodinu před začátkem, stáli jsme na stejných místech proti vchodu do hotelu Thermal, stáli před námi úplně ti samí lidé a na zahajovací koncert jsme opět byli v první řadě a ve stejných místech. Ale i tak byl ten letošní festival výjimečný. 





Jak už bývá zvykem, tak první den patřil zejména červenému koberci. Sem tam přijelo pár aut s lidmi, které nikdo neznal, ale pozornost si získala známější jména. Upřímně řečeno, mě na nějaké povykování, mávání na celebrity a já nevím co ještě neužije, ale když se letos organizátoři festivalu opět trefili hlavními hosty do vkusu, tak jsem si tam tu chvíli počkala. V jednom z prvních aut, která přijížděla před hotel Thermal, nemohl chybět prezident festivalu Jiří Bartoška. 




Dále se po červeném koberci prošla umělecká poradkyně Eva Zaoralová nebo moderátor Marek Eben. 




Představila se i porota hlavní soutěže, v níž se letos objevila např. Martha Issová nebo italský scénárista a spisovatel Maurizio Braucci. 




Pak už to ovšem začalo být ještě zajímavější. Začala přijíždět delegace zahajovacího filmu Anthropoid, který zde byl uveden ve světové premiéře - režisér Sean Ellis, producenti filmu, herec Toby Jones, Václav Neužil a Alena Mihulová. V dalším autě přijeli Aňa Geislerová a Jamie Dornan, který se v Karlových Varech objevil již minulý rok, ale to jsem na něj bohužel neměla štěstí. 






A pak přijel ON. Willem Dafoe. Herec, kterého můžete znát jako Goblina (Spider-Man), Davida Caravaggia (Anglický pacient), Donalda Kimballa (Americké psycho), Rolanda Sweeta (Letec), Muže (Antikrist), Petera van Houtena (Hvězdy nám nepřály), Piera Paola Pasoliniho (Pasolini) nebo Ježíše (Poslední pokušení Krista). Podle mě si cenu za přínos světové kinematografii velmi zaslouží, i když jak sám říká, je velmi často druhou volbou.






Z posledních aut, která jsem na červeném koberci zahlédla, vystoupili herec Miroslav Donutil a Jaromír Jágr. Vážně. Nejsem si jistá, jak dlouho bych tam ještě vydržela stát. 




A stejně jak organizátoři festivalu minulý rok zahájili koncerty před Thermalem, tak jsem si i já zavedla tradici, že si tam dám jednou za rok pivo. A připomenu si, proč ho po zbytek roku nepiji. Takže příště jen víno. Víno je kámoš. Ale teď už k tomu letošnímu zahajovacímu koncertu! Ano, zase jsem stála v první řadě, na stejném místě (a zase kolem nás procházel pan Bartoška, a na balkoně nade mnou stáli Willem Dafoe a Jamie Dornan.) Kapely Lucie a Portless minulý rok nastavili hodně vysokou laťku, tak jsem byla zvědavá, čím se letos festival překoná. A vypadá to, že sázka na Český národní symfonický orchestr, gospelový pěvecký sbor a jejich provedení známých filmových melodií se vyplatila.




Další dny se nesly v duchu lázeňských oplatek, nejdražšího latté v mém životě (za ty peníze to nebyl žádný zázrak) a samozřejmě filmů. Letos jsem jich viděla 7, což je o dva více než minulý rok. Třeba si mezi nimi najdete svého favorita i vy.  

Švýcarák / Swiss Army Man

Švýcarák je film, na který jsem se hodně těšila. Tuto komedii mají na svědomí Daniel Scheinert a Dan Kwan. Předem je třeba upozornit, že to je bizár. A to hodně. Je to příběh trosečníka Hanka (Paul Dano), který před spácháním sebevraždy na pláži zahlédne mrtvolu (Daniel Radcliffe). Tak začíná příběh plný dobrodružství a přátelství. A nevěřili byste, co všechno se dá dělat s tělem po smrti. Vodní skútr, nůžky, kompas, zapalovač nebo holící strojek, to je jen pár příkladů. Každopádně před zhlédnutím filmu doporučuji, abyste si pustili trailer. Ať víte, do čeho jdete!




Julieta / Julieta

Režisérem španělského snímku Julieta je režisér Pedro Almodóvar. V roli hlavní hrdinky Juliety se střídají dvě herečky. Adriana Ugarte ztvárňuje její mladší podobu, naopak Emma Suárez ji představuje jako dospělou ženu. Film Julieta zobrazuje život takový, jaký je. Plný překážek, nezdarů, ale i štěstí. Tento snímek je z úplně jiného soudku než Švýcarák, ale dovolím si říct, že pokud vám jde spíš o umělecký zážitek, tak Julieta vede.

Zoologie / Zoologiya

Film Zoologie vznikl v koprodukci Ruska, Francie a Německa. Je to příběh postarší administrativní pracovnice Nataši, které narostl ocas. Její kolegyně ji zesměšňují, ale Natašin svět se obrátí naruby, když se seznámí s mladším rentgenologem. Podle mě - můžu se mýlit - je to příběh o lidském vyčlenění ze společnosti, o samotě, o hledání sebe sama a o štěstí. Nepochybuji, že by si mezi vámi našel snímek spoustu příznivců. Možná ne během prvních minut, ale věřte mi, poskytne vám mnoho podnětů k zamyšlení.

Kostěný tomahawk / Bone Tomahawk

Ano, ano. Zase jsem se nechala přemluvit na půlnoční promítání - takže na horor. Popravdě jsem ani moc nevěděla, do čeho jdu, protože jediné, co mi z anotace filmu utkvělo v hlavě, bylo sousloví lidožravý kmen. A to byla konečná. Asi nikdy jsem neviděla nechutnější film a jak jsem s sebou cukla při každém výstřelu, co se tam ozval, cukla, a všemožně se kroutila, abych nezahlídla ani kousek těch nechutností, tak jsem litovala toho kluka, co seděl vedle mě. Ale nalákat by vás mohlo, že se v hlavní roli objevuje Kurt Russel. A pozor, ať vám během filmu nevyhládne.

Laura / Laura

Černobílý snímek Laura z roku 1944 byl součástí sekce Pocta Otto Premingerovi. Tento kriminální thriller je o vyšetřování vraždy krásné Laury Huntové. A jelikož si nepotrpím jenom na romantické příběhy, ale občas i na nějaké krimi, tak mi film Laura udělal obrovskou radost. Miluji noirové filmy a navíc se úžasně poslouchala ta angličtina. Každopádně se mi film velmi líbil a doufám, že se časem dostanu i k dalším snímkům Otto Premingera.


Zdroj: www.weheartit.com

Krásná a ztracená / Bella e perduta

Krásná a ztracená je napůl pohádka a napůl dokument. Scénář tohoto filmu má na svědomí italský spisovatel, scénárista a člen poroty Hlavní soutěže Maurizio Braucci. Abych řekla pravdu, tak ani pořádně nevím, o čem film byl, protože jsem první polovinu prospala (aneb co s člověkem udělá 5 hodin spánku). A ta druhá polovina, na kterou jsem se vzbudila, mě moc nebavila, protože se mi ani moc nelíbil ten příběh. Sluha vede buvola do bezpečí, a to na přání zemřelého pastýře. No... Záběry na italskou krajinu byly nepochybně překrásné, ale řekla bych, že i kdybych ten film prospala celý, nebyl by to ztracený čas.

Anthropoid / Anthropoid

A teď už ke zlatému hřebu mého pobytu v Karlových Varech. Anthropoid. Je to film, který vznikl v koprodukci České republiky, Velké Británie a Francie, a vůbec jsem si nebyla jistá, jestli na promítání vůbec seženeme nějaké lístky. A zadařilo se. Nejen, že jsem byla velmi zvědavá, jak se se zpracováním tak důležité části naší historie (operace Anthropoid - atentát na Heidricha) popere režisér Sean Ellis, ale chtěla jsem taky vidět, jak se Jamie Dornan vypořádá s postavou Jana Kubiše. Protože jsem ho nechtěla škatulkovat jen podle Padesáti odstínů šedi, tak tohle u mě měl jako opravný pokus - a zvládl to na výbornou. Nepopírám, že tam byly všechny historické souvislosti zasazené dokonale do kontextu, ale to jsem ani neočekávala. A i kdyby se mi ten film nelíbil, tak by mě stejně dostalo, jak se Alena Mihulová naučila celý text v angličtině (i když ji neumí), a jak se Jamie Dornan (Jan Kubiš) a Cillian Murphy (Jozef Gabčík) vypořádali s českými slovy, která jim zkřížila cestu.




A jsme u konce! Doufám, že i když tenhle článek patří k těm nejdelším, které jsem napsala, tak jste ho dočetli až sem. V tom případě vám gratuluji, že jste to moje psaní zvládli! Snad se vám článek i trochu líbil a věřím, že jste si mezi těmi pár filmy vybrali své favority. Jo a abych nezapomněla - když kliknete na červený název filmu, spustí se vám trailer. A pokud byste se chtěli dozvědět něco víc o historii festivalu, tak si můžete přečíst článek o minulém ročníku, kam jsem vypsala ty nejdůležitější momenty.

Mějte se krásně a doufám, že se s někým z vás uvidím příští rok ve Varech. Nebo klidně i někdy dřív.

Evča

2 komentáře:

  1. Švýcarák byl můj oblíbený na letošních Varech... a pak ještě Toni Erdmann :-)

    OdpovědětVymazat