31. srpna 2016

Jolana Ševčíková: Mademoiselle

Bonjour!

Tak jak se máte? Jestli vám dneska končí prázdniny, tak nezoufejte. Někteří učitelé se do školy určitě těší ještě méně než vy. A navíc už začne podzim - nejhezčí a nejbarevnější roční období. A taky bude víc pršet, takže budou ty nejideálnější podmínky na čtení. Teda alespoň pro vás. Já totiž za 9 dní odlétám a docela mě trápí svědomí, že mám ještě prázdný kufr. Ale za dveřmi na mě čeká asi metrová hromada oblečení, které bych si s sebou chtěla vzít. To trochu nevychází, co? Každopádně doufám, že i přes ten nabitý program, co nás na univerzitě čeká, stihnu fotit a sepsat nějaký článek. 

Teď už ale k tomu hlavnímu. Určitě (snad) si většina z vás pamatuje, že spolupracuji s mladým nakladatelstvím Backstage Books - většina rozhovorů je právě s jejich autory. Dnes tu pro vás mám rozhovor s Jolanou Ševčíkovou, autorkou básnické sbírky Mademoiselle

13. srpna 2016

Haruki Murakami na třetí

Ahoj!

Tak jak se máte? Já přemýšlím, že během srpna „překopu“ vzhled blogu, taky pořád jezdím do Prahy a dívám se na seriály (doporučuji Most – je to boží severská krimi). A taky čtu. Hodně. Vlastně až moc. Zrovna nedávno jsem konečně přečetla Harry Potter And The Cursed Child. Hned jsem si zamilovala mladého Albuse Pottera, Scorpius Malfoy byl neskutečně kouzelný, a ještě víc jsem propadla Harrymu a Dracovi. A víte co? Zase mě dojal Snape. Každopádně mi bylo po přečtení poslední věty hrozně smutno, že to dobrodružství s Potterem končí. Ale určitě bych chtěla vidět, jak tenhle příběh působí v divadle.

A ještě jsem nedávno četla Krávu nebeskou - příběh napsal David Duchovny aka můj milovaný agent Fox Mulder. No a jak už napovídá samotný název, není to žádné vrcholné literární dílo. Ale bylo to příjemné odreagování a četlo se to skoro samo.

Taky jsem přečetla tři knížky, které napsal Haruki Murakami. (A právě o těch knížkách má být článek.) Historicky první Murakamiho knížkou, kterou jsem přečetla, byla Kafka na pobřeží (o ní jsem článek napsala už před rokem), a jeho styl psaní se mi zalíbil natolik, že jsem se nemohla dočkat těch dalších kousků, které mi ležely v knihovně. A ačkoli to bylo nečekané, četla jsem je od té, co se mi líbila nejméně, až po tu nejlepší.