Než se pěšec stane králem je příběhem studenta Kaspiána Speculatora, studenta Arasykovy univerzity, který přerovnává knihovnu v sídle Lorda Orneta. Jednoho dne se však Kaspiánův život převrátí o 180 stupňů. Začne pro Lorda Orneta pracovat jako špion. Vrhá se tak pohlavě do světa plného nebezpečí a magie. Stává se figurkou ve hře lidí, kteří baží po větší moci. Neustále se nachází v ohrožení svého života a překonává své možnosti. A možná právě to se mi na Kaspiánově postavě líbí. Dokáže se věcem postavit čelem.
Knížka se celkově čte dost lehce a její děj vás jen tak nepustí. Vždy budete chtít vědět, co se stane dál. V příběhu je spousta nečekaných zvratů, ze kterých není vždy lehké najít to správné východisko, a je napínavý. Myslím si, že se čtenář s postavou Kaspiána snadno ztotožní, protože pochybuje. Pochybuje o sobě, pochybuje o tom, zda je to, co dělá, správné, a celkově je takový lidský.
Teď už si ale přečtěte rozhovor s autorem Vojtou Žákem, kde se dozvíte více jak o samotném příběhu, tak o postavách Kaspiána a Lorda Orneta.
 |
| Vojtěch Žák |
Rozhovor:
Jak by ses představil čtenářům?
Jmenuji se Vojta Žák. Jsem spisovatel, rád poznávám nové věci a nové lidi.
Čemu se kromě psaní ještě věnuješ?
Psaní je to, co mě nejvíc baví, ale věnuji se i marketingu, píšu blogy, články, v posledním roce se věnuji i grafice. Kromě toho provádím i lidi po Brně, poskytuji walking tour. To ale nedělám kvůli penězům, ale jako zajímavé zpestření života.
Je Než se pěšec stane králem první knihou, která ti vyšla?
Ano, je první knihou, která mi vyšla.
Než se pěšec stane králem pro mě představuje trochu atypické fantasy. Vlastně je to i první české fantasy, které jsem kdy četla. A bylo úžasné. Jak se vlastně zrodil nápad na Kaspiánův příběh?
Už je to hodně let. Nápad se nezrodil v jednom okamžiku. Nejdřív se zrodila postava Salazara, chtěl jsem napsat povídku z jeho pohledu. Potom jsem k němu připojil Kaspiána a napsal román z jeho perspektivy. Tohle je můj třetí román a všechny tři jsem napsal jiným způsobem. U prvního románu jsem znal začátek, konec a důležité milníky a jenom je spojoval. Ve druhém románu jsem měl napsanou řadu malých úseků, které jsem poté pasoval dohromady jak puzzle. No, a třetí román jsem psal naslepo a čekal jsem, kam mě Kaspiánův příběh zavede.
Máte s Kaspiánem něco společného? Třeba nějaké povahové rysy?
Kamarádka mi říkala, že jsem úplně stejný jako Kaspián. Stejně jako on jsem zbabělec, ale dokážu se věcem postavit čelem, jsem snadno manipulovatelný, ale dovedu manipulovat, jsem nesmělý, ale umím působit sebevědomě.
Ze začátku jsem byla nadšená z postavy Lorda Orneta. Zdál se mi jako kladný hrdina, ale nakonec se mi všechny postavy zdály dost temné. A svým způsobem dostál na konci Lord Ornet spravedlnosti. Aspoň to na mě tak působilo. Vlastě se mi nakonec zdál jako taková rozporuplná postava. Jak na něj pohlížíš ty jako autor?
Ornet je stoprocentní parchant jako 90 procent postav z mé knihy. Má svůj kodex, baží po moci, je tak trochu bohém, ale má obrovský komplex, který je zároveň jeho největší slabinou: potřebuje být uznávaný.
Taky mě překvapilo, jak oddaný mu dokázal Kaspián být. Nakonec o svém pánovi ale přece jen začal pochybovat. Čím byla ta oddanost způsobená? Bylo to snad tím, jak se k němu Lord Ornet choval? Nebo jen kvůli penězům?
Kaspián pochází z nuzných poměrů, pořád jen pracuje nebo studuje. Nemá žádné kamarády, a když už si nějaké najde, jsou to parchanti, jenom si z něj dělají srandu. Ale pořád je to lepší, než být úplně sám. A pak potká Orneta, který si ho váží a chová se k němu téměř jako rovný k rovnému. To je něco, co Kaspián nikdy předtím nezažil, a co ho k Ornetovi táhlo.
V knize se taky objevují dva chlapci, Smolař a Štístko, kteří se spřátelí s Kaspiánem. V momentě, kdy mi připadalo, že se nenávratně propadá do té temnoty, kam ho táhly jeho služby pro Lorda Orneta, potkal právě tyhle dva. Trochu to na mě působilo tak, že tu temnotu vyvážili a byli pro Kaspiána takovým „světlým bodem“, ke kterému se vždy mohl vrátit. Vždyť za nimi šel, když zabil člověka, aby se jim svěřil. Neplánuješ náhodou napsat další příběh, kde by sis pohrál právě s jejich postavami?
Objevili se částečně náhodou. Máš pravdu, že to jsou jedny z nejkladnějších postav v knížce. Dlouho jsem si chtěl napsat svůj vlastní příběh na motivy Romea a Julie právě se Štístkem a Smolařem, jenže jsem zjistil, že se mi hodí do Kaspiánova příběhu. Myšlenku, že bych napsal román jen o nich, jsem už do značné míry opustil.
Dostávají se k tobě nějaké ohlasy tvých čtenářů?
Ohlasy jsou převážně pozitivní. Dostávají se ke mně zejména skrze osobní setkání, občas si nějaké přečtu na internetu. Zatím se neobjevila žádná kritika – jenom ohledně typografických chyb. Jednou mi taky přišla sms od kamaráda, že čte poslední kapitolu a že jestli to nedopadne dobře, tak ať si ho nepřeju.
Proběhlo nějaké autorské čtení? Dočkají se čtenáři ještě nějakého?
Měli jsme křest knížky, ten byl zejména o oslavě. Žádné autorské čtení ale neplánuji, protože jsem zjistil, že bych musel přečíst ohromný kus románu, aby lidé chápali kontext. Jinak by to nemělo smysl.
Plánuješ napsat další knížku?
Zrovna pracujeme na vydání druhého dílu románu. Taky mám rozepsaný další román, ale zasekl jsem se u něj. Rozhodně není v šuplíku odložený navždy, rád bych ho dopsal. Ale jestli jsou postavy v knížce Než se pěšec stane králem parchanti, tak v tomhle románu jsou to superparchanti. Zatímco se čtenáři aspoň trochu ztotožní s Kaspiánem, tak tady by toho hlavního hrdinu nesnášeli. A takovými postavami si srdce čtenáře nezískám.
---
Na závěr bych ráda poděkovala za spolupráci jak nakladatelství Backstage Books, tak i Vojtovi za skvělý rozhovor.
Věřím, že vás knížka zaujala. Pokud je tomu skutečně tak, je k dostání na internetovém knihkupectví Kosmas.cz, kde ji najdete v tištěné vazbě i v podobě e-knihy. Rozhodně nebudete litovat a věřím, že si příběh zamilujete stejně jako já.
Tištěná verze: http://www.kosmas.cz/knihy/223864/nez-se-pesec-stane-kralem/
E-kniha: http://www.kosmas.cz/knihy/223550/nez-se-pesec-stane-kralem/
Díky za vaši pozornost.
Mějte se krásně!
Evča
Jmenuji se Vojta Žák. Jsem spisovatel, rád poznávám nové věci a nové lidi.
Čemu se kromě psaní ještě věnuješ?
Psaní je to, co mě nejvíc baví, ale věnuji se i marketingu, píšu blogy, články, v posledním roce se věnuji i grafice. Kromě toho provádím i lidi po Brně, poskytuji walking tour. To ale nedělám kvůli penězům, ale jako zajímavé zpestření života.
Je Než se pěšec stane králem první knihou, která ti vyšla?
Ano, je první knihou, která mi vyšla.
Než se pěšec stane králem pro mě představuje trochu atypické fantasy. Vlastně je to i první české fantasy, které jsem kdy četla. A bylo úžasné. Jak se vlastně zrodil nápad na Kaspiánův příběh?
Už je to hodně let. Nápad se nezrodil v jednom okamžiku. Nejdřív se zrodila postava Salazara, chtěl jsem napsat povídku z jeho pohledu. Potom jsem k němu připojil Kaspiána a napsal román z jeho perspektivy. Tohle je můj třetí román a všechny tři jsem napsal jiným způsobem. U prvního románu jsem znal začátek, konec a důležité milníky a jenom je spojoval. Ve druhém románu jsem měl napsanou řadu malých úseků, které jsem poté pasoval dohromady jak puzzle. No, a třetí román jsem psal naslepo a čekal jsem, kam mě Kaspiánův příběh zavede.
Máte s Kaspiánem něco společného? Třeba nějaké povahové rysy?
Kamarádka mi říkala, že jsem úplně stejný jako Kaspián. Stejně jako on jsem zbabělec, ale dokážu se věcem postavit čelem, jsem snadno manipulovatelný, ale dovedu manipulovat, jsem nesmělý, ale umím působit sebevědomě.
Ze začátku jsem byla nadšená z postavy Lorda Orneta. Zdál se mi jako kladný hrdina, ale nakonec se mi všechny postavy zdály dost temné. A svým způsobem dostál na konci Lord Ornet spravedlnosti. Aspoň to na mě tak působilo. Vlastě se mi nakonec zdál jako taková rozporuplná postava. Jak na něj pohlížíš ty jako autor?
Ornet je stoprocentní parchant jako 90 procent postav z mé knihy. Má svůj kodex, baží po moci, je tak trochu bohém, ale má obrovský komplex, který je zároveň jeho největší slabinou: potřebuje být uznávaný.
Taky mě překvapilo, jak oddaný mu dokázal Kaspián být. Nakonec o svém pánovi ale přece jen začal pochybovat. Čím byla ta oddanost způsobená? Bylo to snad tím, jak se k němu Lord Ornet choval? Nebo jen kvůli penězům?
Kaspián pochází z nuzných poměrů, pořád jen pracuje nebo studuje. Nemá žádné kamarády, a když už si nějaké najde, jsou to parchanti, jenom si z něj dělají srandu. Ale pořád je to lepší, než být úplně sám. A pak potká Orneta, který si ho váží a chová se k němu téměř jako rovný k rovnému. To je něco, co Kaspián nikdy předtím nezažil, a co ho k Ornetovi táhlo.
V knize se taky objevují dva chlapci, Smolař a Štístko, kteří se spřátelí s Kaspiánem. V momentě, kdy mi připadalo, že se nenávratně propadá do té temnoty, kam ho táhly jeho služby pro Lorda Orneta, potkal právě tyhle dva. Trochu to na mě působilo tak, že tu temnotu vyvážili a byli pro Kaspiána takovým „světlým bodem“, ke kterému se vždy mohl vrátit. Vždyť za nimi šel, když zabil člověka, aby se jim svěřil. Neplánuješ náhodou napsat další příběh, kde by sis pohrál právě s jejich postavami?
Objevili se částečně náhodou. Máš pravdu, že to jsou jedny z nejkladnějších postav v knížce. Dlouho jsem si chtěl napsat svůj vlastní příběh na motivy Romea a Julie právě se Štístkem a Smolařem, jenže jsem zjistil, že se mi hodí do Kaspiánova příběhu. Myšlenku, že bych napsal román jen o nich, jsem už do značné míry opustil.
Dostávají se k tobě nějaké ohlasy tvých čtenářů?
Ohlasy jsou převážně pozitivní. Dostávají se ke mně zejména skrze osobní setkání, občas si nějaké přečtu na internetu. Zatím se neobjevila žádná kritika – jenom ohledně typografických chyb. Jednou mi taky přišla sms od kamaráda, že čte poslední kapitolu a že jestli to nedopadne dobře, tak ať si ho nepřeju.
Proběhlo nějaké autorské čtení? Dočkají se čtenáři ještě nějakého?
Měli jsme křest knížky, ten byl zejména o oslavě. Žádné autorské čtení ale neplánuji, protože jsem zjistil, že bych musel přečíst ohromný kus románu, aby lidé chápali kontext. Jinak by to nemělo smysl.
Plánuješ napsat další knížku?
Zrovna pracujeme na vydání druhého dílu románu. Taky mám rozepsaný další román, ale zasekl jsem se u něj. Rozhodně není v šuplíku odložený navždy, rád bych ho dopsal. Ale jestli jsou postavy v knížce Než se pěšec stane králem parchanti, tak v tomhle románu jsou to superparchanti. Zatímco se čtenáři aspoň trochu ztotožní s Kaspiánem, tak tady by toho hlavního hrdinu nesnášeli. A takovými postavami si srdce čtenáře nezískám.
---
Na závěr bych ráda poděkovala za spolupráci jak nakladatelství Backstage Books, tak i Vojtovi za skvělý rozhovor.
Tištěná verze: http://www.kosmas.cz/knihy/223864/nez-se-pesec-stane-kralem/
E-kniha: http://www.kosmas.cz/knihy/223550/nez-se-pesec-stane-kralem/
Díky za vaši pozornost.
Mějte se krásně!
Evča
Mě se ta kniha podle ukázky líbila moc...ale bacha na spoilery v rozhovoru :(
OdpovědětVymazatZa ty se omlouvám, snažila jsem se jim vyhnout, ale nějak jsem k tomu zase sklouzla. V příštím rozhovoru se jich zkusím vyvarovat. :)
VymazatDíky za komentář.
Evča