12. července 2015

Se Starbucks na cestách V.

Gracht přes řeku Amstel. Bicykl. Spojení těchto dvou obrazů jasně vyvolá jediné – Amsterdam.

Amsterdam se zdál býti vždy svobodným městem. V současnosti jím určitě je.
Ale je to pravda? Jaká minulost je utopena na dně říčky Amstel? Co miniaturního na dně ukrývá?

Jessie Burtonová, autorka knihy Miniaturista, nás zavede do Amsterdamu 17. století ve společnosti mladé a čerstvě provdané dívky Petronelly. Ta přichází z venkova, je nejistá z velkého města, ze svého nového a o dost staršího muže i z dalších obyvatelů nového domova. Johannes, její manžel, je kupcem a často cestuje, první dny tedy zůstává napospas Marin, manželově hezké, i když upjaté sestře, mladičké rázné hospodyni a černého sluhy Oty.


Jak to bývá zvykem, cítí se v neobvyklém prostředí nezvykle, prostupuje jí pocit samoty a nevyřčených témat. Kdo je tu vlastně paní? Ona, nebo manželova sestra Marin? Proč její manžel nemá zájem o to, sdílet s ní lože? Je Oto, černý sluha, nebezpečný? A hlavně, kdo je miniaturista, jež tak věrohodně vyrábí miniatury do jejího domečku pro panenky, což byl svatební dar od manžela Johannese.
                              
„BOJUJI ZA VYNOŘENÍ SE.“

Odhalení miniaturisty se může zdát hlavním tématem příběhu, nicméně autorka rozvíjí i další problémy dané doby. Otrokářství, nemanželské děti, postavení žen, sodomii, moc náboženství. Sice se kniha dobře čte, opravdu vás chytne, ale autorka si mohla odpustit zabředat do všech témat a raději se soustředit na bod hlavní. Kdo MINIATURISTA je?
Protože panenky, které Petronella dostává, jsou velmi autentické, občas dorazí zásilka s tajemným lístkem i bez toho, aby si je sama objednala, a svým způsobem věští budoucnost. A budoucnost, ta nevypadá zrovna dobře.


„KAŽDÁ ŽENA JE STAVITELKOU SVÉ VLASTNÍ ŠTĚSTĚNY.“

Johannes je tlačený prodat cukrové homole, a proto cestuje pryč, ale jak Marin tvrdí, chová se ke svému úkolu dost laxně.  Naše hrdinka je napospas ponechána švagrové, která má nejedno tajemství a jak nakonec Petronella zjistí i její manžel není zrovna beránkem.
Vše je navzájem propleteno a Petronella nitku po nitce odhaluje tajemství amsterodamského domu, jeho obyvatel a vědoucího miniaturisty. 



Mohu Vám prozradit, že šťastný konec se nekoná, protože jedno chybné rozhodnutí spouští příval nešťastných událostí, které rozdmýchají vášně v domě i v ulicích, ale rodinu pevně stmelí.
Číst vám doporučuji, protože už jen z pohledu na přebal knihy si budete říkat: „ Mají mne ty panenky děsit anebo ten domeček chci naplnit dalšími miniaturami?”


Zajímavost

Autorku inspiroval skříňkový domeček Petronelly Oortmanové ze 17. století – miniaturní replika domova bohatého kupce, na kterou narazila v amsterodamském Národním muzeu –Rijksmuseum.


Cestovatelské tipy:

Muzeum:  Van Gogh muzeum (Vincent musí být!)
Místo: Museumplein – muzejní pláň s plastickým nápisem -  Já Amsterdam
Jídlo: Sýry, sýry a zase sýry! Sýrů není nikdy dost!
Kostel/Svatostánek: Buddhistický chrám v srdci China Town – nebude tomu věřit, ale je tam! A krásnej!

Katka

8 komentářů:

  1. Museum Anny Frankové by určitě taky nebylo k zahození. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dům Anny Frank je určitě potřeba vidět, ale bývají u něj velké fronty, takže je třeba si vystát i hodinku. Nás při návštěvě právě odradila fronta a časová tíseň. :)

      Vymazat
  2. Miniaturista vypadá moc dobře! :) A do Amsterodamu bych se taky někdy moc ráda podívala! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I když je to autorčina prvotina, dost se jí povedla. Jediná chyba je roztříštěnost příběhu. Amstr! Svoboda ducha dýchá z každého koutu.

      Vymazat
  3. Jídlo - sýry, sýry, sýry,... :D
    Amsterdam je nádherný! Sice je to nějaký pátek, co jsem tam byla, ale stejně!

    Tvá B.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiné jidlo jsem neochutnala :) Hranolky s tou divnou majonezou jsem se neodvazila ochutnat. A je moc fajn, do Amstru bych se rada vrátila. :)

      Vymazat
  4. Krásný hrnek :) Super článek, fotky.. A ta kniha zase nevypadá až tak moc špatně, jak jsem u jiných blogerů četla. Zbožňuji Amsterdam. Ne kvůli Hvězdy nám nepřály, ale pro tu kouzelnou krásu...Ikdyž jsem ji viděla jen na fotkách :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Za přečteni určite stojí, i kdyz je možnost, ze na konci budes trochu zklamaná. Myslím, že prochazka po nábřeží přes mosty je romantika nejvyssiho kalibru. Ale pozor na kola! Mají vždy prednost.

      Vymazat