23. listopadu 2014

Smysl života?

Marek Kettner

*1992; Slaný

Ti z Vás, kdo mají alespoň nějaké ponětí o tom, co se děje kolem nakladatelství Backstage Books už jistě ví, že koncem října vydali knihu Syčák mladého talentovaného autora Marka Kettnera. 





Rozhovor

Odkdy se věnujete literatuře? Čím Vás zaujala?
Psaní mě začalo bavit přibližně ve čtrnácti, patnácti letech. Na literatuře miluju, jak dokáže roztrhávat čas, modelovat ho, zhušťovat a provádět s ním různé špumprnágle.


Jak jste se dostal ke psaní a co na něm obdivujete?

Docela "prozaicky" jsem se k němu dostal. V té době jsem hlavně hrál na klavír, ale ve škole o hodinách to samozřejmě jaksi nešlo. Musel jsem si najít tišší a nenápadnější zábavu.


Jaké jsou Vaše silné nebo naopak slabé stránky?

Moje slabá stránka je malá systematičnost, žádná pečlivost a hlavně nespolehlivost (všech možných podob). Moje silná stránka je asi každá, kterou jsem vůbec schopný napsat.


Jak začala Vaše spolupráce s nakladatelstvím Backstage Books?

Na jednom autorském čtení jsem potkal kolegu Martina Tomana Honzu Veseckého. Syčák se mu líbil a tak zprostředkoval první kontakt.


Postava Vaší nové knihy se jmenuje Syčák. Proč zrovna toto jméno?

Líbí se mi.


Odráží se v příběhu nějaká skutečná část Vašeho života?

Kéž by.


Jak dlouho Vám trvalo knihu napsat?

Přibližně rok.


Kdo je Váš oblíbený autor?

Karel Čapek. Jan Skácel. Milan Kundera. Fridrich Nietzsche. A samozřejmě spousta dalších.


Už Richard Skolek nám řekl, že je v podstatě nemožné živit se pouze psaním. Čemu se mimo psaní věnujete?

Momentálně studuju filozofii na FF UK. Kromě toho si přivydělávám hraním na klavír a snad jednou bude vynášet i hraní s mojí kapelou Paralelní Zapojení.


Syčák v knize hledá smysl života. Najde ho? Jaký je smysl života pro Vás?

Nenajde. Co se týče mě - momentálně se nanejvýš občas zamyslím, jestli to spojeni "smysl života" má vůbec nějaký smysl.


Máte vy a Syčák nějaké společné rysy?

Kéž by.


Proběhlo už autorské čtení? Nebo se teprve chystá?

Čtení již proběhlo mnoho a nemálo se jich též chystá. Na facebook.com/syccak budou všechny aktuality vidět.


Jak čtenáři tuto knihu přijali? Vnímáte nějaké ohlasy?

Jelikož většina čtenářů jsou zatím moji kamarádi, tak vnímám ohlasy veskrze pozitivní. Možná to má co do činění s tím, že oni vnímají dubovou větev v mém batohu, připravenou se je "zeptat na pár otázek" v případě, že by se jim něco na Syčákovi nelíbilo.

Úryvek



       Když Syčák odposlechl, že šramot usedajícího obecenstva již utichl a Lojza mu zároveň pokynul, vstoupil sebevědomě na pódium.

       Jeho prvním číslem je rvaní si vlasů pravou rukou z levé, jíž je předtím vytrhl z hlavy. Na něj naváže delší ticho a poté Syčákův vyjevený pohled zpět do zákulisí. Otazníky z jeho očí však nemají ke komu jako hladoví psi vyrazit, neb Šourkův asistent zjevně vyrazil sám, neznámo kam.

       Syčákovy zraky se tedy vrátí k obsazeným prvým třem řadám sedadel, na nichž dlí devatenáct cheeseburgerů a jedenadvacet kokakol. Zbytek sálu je třeskutě prázdný.

       Zní tu jen syčení Syčákova dechu, jenž na sebe vzal roli rozprašovače podivné trapnosti.
       To si z něj měl Šourek potřebu takhle složitě a krutě vystřelit?
       Ještě než se na něj Syčák stihne naštvat, brnkne ho do nosu pocit, že ač se to nezdá, tak na téhle situaci je něco, co by ještě neměl opouštět.
       Samozřejmě že tedy Syčák uvěřil tomuto pocitu více než faktu, že cheese ani koly netleskají.
       A ještě než se všichni stihnou v distribuované trapnosti udusit jako v CO, napadne Syčáka první kloudná myšlenka – tak jasná, že si až vyčte, že se nechal rozhodit.
       „Co by v této situaci udělal Maxipes Fík?“ zní Syčákovi v hlavě, zatímco jej jako teplo extáze zaplavuje naděje.
       Nehledě na publikum se Syčák rozštěká a padne na všechny čtyři.
       Jak se vžívá do pozice Fíka, rychle – asi za patnáct vteřin – Syčákovi dochází, jak by Maxipes situaci vyřešil. Pomyslel by si, že stávající vztekání nikam nevede a že jeho omezená rozrušená mysl snad nevidí situaci ze všech úhlů. Že už i známý anglický filozof 18. Století David Hume věděl o omylnosti odvozování, řekl by si Maxipes.
       To, že každé stéblo trávy, kterés doposud viděl, se zelenalo neznamená, že další, jež spatříš za rohem, nebude červené. Bez ohledu na to, jak se to zdá nepravděpodobné. Stejně tak to je i s cheeseburgery a smíchem/potleskem. Třeba sen Šourek přivedl první skupinu smějících se cheesů a kol na světě a jen tím testuje opravdovost Syčákova zápalu pro improvizaci?


Dříve nebo později (i když jak nás znám, tak bohužel později než dříve) se dočkáte i recenze na Syčáka.

A kde si Syčáka můžete koupit?

https://play.google.com/store/books/details/Marek_Kettner_Sy%C4%8D%C3%A1k?id=Xm3fBAAAQBAJ
a
http://www.ereading.cz/cs/eknihy/10185/sycak
a
http://www.databook.cz/sycak-2650

O knize Syčák se více dozvíte na  facebook.com/syccak
A další autory z nakladatelství Backstage Books najdete na https://www.facebook.com/www.BBOOKS.cz?fref=ts

E & K

Žádné komentáře:

Okomentovat