23. června 2015

Ups & Downs Of The Last Week

A já se nepoučím, a stejně budu dál míchat anglické a české nadpisy. A komu to vadí, tak se omlouvám, ale tohohle "zlozvyku" (stejně jako tří teček za skoro každou větou...), se prostě nezbavím. No nevadí, teď zpátky k tomu, o čem má být tenhle článek. Sice už je úterý, ale to mi nebrání v tom, abych tady tak trochu shrnula můj minulý týden, protože byl docela nabitý. A co se vlastně dělo?

Rozečetla jsem (a úspěšně dočetla) knížku Příliš mnoho Kateřin od Johna Greena. (Pokud jste jeho velcí fanoušci, tak tenhle - i následující - odstavec raději rovnou přeskočte, protože by se Vám nemuselo líbit, co tu budu psát.) Zatím jsem četla jenom 2 jeho knihy, a to Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky. Musím říct, že si mě tak docela získal, protože Hledání Aljašky je takovým příběhem, ke kterému se ještě někdy velmi ráda vrátím. Možná to způsobilo, že jsem měla vůči Kateřinám velká očekávání, a že jsem se skutečně těšila, až si příběh přečtu. 

Jak už to tak ale bývá, tak na mě během čtení dopadla tvrdá realita. A to taková, že se mi vůbec nelíbí ani příběh, ani postavy. Ale upřímně: Koho může bavit "příběh" o klukovi, který chodil 19 dívkami se jménem Katherina? A PROČ by mě měl bavit příběh o tom, jak se dostává z rozchodu, a snaží se vymyslet vzorec, který by předpovídal, kdo se s kým rozejde? Ale no tak... Dá se pochopit, když se čtenáři nelíbí knížka kvůli překladu (v mém případě Forrest Gump), ale když se čtenář už od začátku nudí a nemůže se dočkat konce, je to katastrofa.



Někteří jste si na Twitteru (nebo i na fanpage) možná všimli, že jsme se třídou jeli od středy do pátku na výlet na jižní Moravu. Mimo jiné jsme byli v pivovaru Černá Hora, v hřebčíně v Napajedlích, v Otrokovicích, ve Zlíně, v ZOO Lešná anebo také přímo na Pálavě v okolí Dolních Věstonic. A abych to vzala popořadě, tak exkurze v pivovaru byla velmi zajímavá, a hřebčín byl skutečně krásný, ale zkuste si bát se z nějakého neznámého důvodu koní. Tohle naštěstí vždycky jistil alespoň půlmetrový odstup od ohrady. A co by se o výletu dalo ještě říct?

V Otrokovicích jsme byli na exkurzi ve firmě, která vyrábí potahy do aut, a potom jsme se vydali do Zlína. Zlín je podle mě nádherné univerzitní město, ale bohužel je tak trochu z ruky. Navštívili jsme zde však Baťův mrakodrap (úžasné místo, doporučuji Vám, abyste ho navštívili!), Obuvnické muzeum a ZOO Lešná, kde jsme mimo jiné viděli například mé oblíbené tučňáky a surikaty, ale také jsme si mohli pohladit rejnoky. A jak již moji followers na Twitteru vědí, tak jsou sice slizcí, ale hodně roztomilí. Tenhle den byl z těch tří asi nejlepší, protože zejména ten poslední den se mu nemohl rovnat. Poslední den jsme přijeli do Dolních Věstonic, odkud jsme šli na Dívčí hrady. Uznávám, že výhled byl odtud nádherný, ale na ten kopec už se nechci NIKDY škrábat (ach, ta lenost). Nicméně to byl krásný výlet, a já si dovolím tvrdit, že rozhodně patří do Ups Of The Last Week.



Den poté, co jsme se vrátili z výletu, jsem se s mou mamkou vydala za kulturou. Na žďárském zámku se v rámci festivalu Concentus Moraviae (vloni jsem byla na koncertu Josefa Špačka a Zemlinského kvarteta, o kterém jste si mohli přečíst fejeton) konal koncert harfového dua Merlice, které tvoří Němky Alice Ludewig a Merit Zloch. Koncert byl vskutku nádherný. Navíc se mi líbilo, že Merit vyplňovala pauzy mezi skladbami povídáním (anglicky) jak o harfách obecně a o českých háčkových harfách, na které hrají, tak o původu jednotlivých skladeb a životech jejich autorů. A přestože se mi koncert velmi líbil, tak harfy bohužel nikdy nebudou mým oblíbeným nástrojem. Myslím, že u mě povedou ještě hodně dlouho housle a klavír.



No a abych se ještě na chvilku vrátila ke knížkám, tak jedním z dalších "Ups" je pro mě to, že jsem se konečně dokopala k tomu, abych si přečetla The Catcher In The Rye (Kdo chytá v žitě) v originále. A co je na tom pro mě tak skvělého? Že se blížím do čtvrtiny, a zatím nemám s porozuměním textu žádný problém. A pokud někomu z Vás dělá angličtina problémy, tak je čtení, poslouchání a mluvení tím nejlepším, co můžete udělat pro to, abyste se hnuli dál.



A co Vy? Čím byl výjimečný Váš minulý týden? A jak se Vám vede během tohohle týdne? Přece jen - tohle je poslední školní týden, a pak na 2 měsíce "Adieu!". Jako jsou Vaše plány na prázdniny? :)

Jen tak mimochodem: 


Uvidím se s někým z Vás na MFF v Karlových Varech? :)

No jo, zase jsem se rozepsala, ale jestli Vás moje články baví, tak Vám jsem vděčná. 

Mějte se krásně!

Evča

4 komentáře:

  1. Já jsem četla od Johna Greena Papírová města, Hledání Aljašky i Hvězdy nám nepřály. Kamarádka mi brzy půjčí i tu jeho novinku Příliš mnoho Kateřin, takže jsem zvědavá, jestli skončím u stejného názoru jako ty, nebo se mi kniha zalíbí. :D Jinak moc pěkný článek! :) U mě se minulý týden neudálo nic extra, tedy alespoň myslím. :D Stávám se pravidelnou čtenářkou! ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já zase naopak nečetla Papírová města, a jsem zvědavá, jestli mě to zklame stejně jako Kateřiny. Ale ty předchozí 2 knížky mě skutečně nadchly. :) A pak dej vědět, jaký na tebe udělalo Příliš mnoho Kateřin dojem. :)
      A děkuji!! :)

      Vymazat
  2. Ahoj.Taky jsem četl Hledání Alijašky.Můžu říct že některé studentské ,,nápady'' byli dosti zlomyslné...
    Kniha se mi i přesto líbila.A nezkoušejte na nás ty vaše patriarchální paradigma :-D :-D :-D RR.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj. :-) Mně se od Greena líbilo Hledání Aljašky asi nejvíc. Prvně jsem vůči té knížce byla trochu skeptická, ale tak postupně si mě získala. A patriarchální paradigma je legendární! :-D

      Vymazat