13. února 2017
Vojtěch Žák - Než se pěšec stane králem
Jsem tu s prvním slibovaným rozhovorem! Určitě (nebo snad) si vzpomínáte, že spolupracuji s nakladatelstvím Backstage Books. Koncem roku 2016 vydali pár knížek a mezi nimi bylo právě fantasy Než se pěšec stane králem, které napsal Vojtěch Žák. Co se týká čtení českého fantasy, tak to pro mě byla naprostá premiéra. A dovolím si říct, že velmi úspěšná.
5. února 2017
F. Scott Fitzgerald - Podivuhodný případ Benjamina Buttona
Ahoj!
Tak jsem tu zase s novým článkem. Minule jsem byla zase trošku mimo téma, protože jsem se zase potřebovala nějak rozepsat a zaběhnout se do tohohle "režimu". Tentokrát tu mám ale recenzi na povídku Podivuhodný případ Benjamina Buttona, kterou jsem četla v angličtině. Líbila se mi? Nelíbila? Stojí za přečtení? To posuďte sami.
Když se řekne Podivuhodný případ Benjamina Buttona, nejspíše se vám vybaví ten úžasný celovečerní film s Bradem Pittem a Cate Blanchett v hlavních rolích. Méně z vás už možná ale ví, že je to film na základě knižní předlohy, jen krátké stejnojmenné povídky, kterou napsal F. Scott Fitzgerald. Myslela jsem, že jsem o tomto autorovi už přidávala na blog článek, ale s překvapením jsem našla "jen" článek o J. D. Salingerovi. To sice není nic špatného, ale hned se nám tento článek trochu (snad vážně jen trochu) prodlouží.
Tak jsem tu zase s novým článkem. Minule jsem byla zase trošku mimo téma, protože jsem se zase potřebovala nějak rozepsat a zaběhnout se do tohohle "režimu". Tentokrát tu mám ale recenzi na povídku Podivuhodný případ Benjamina Buttona, kterou jsem četla v angličtině. Líbila se mi? Nelíbila? Stojí za přečtení? To posuďte sami.
Když se řekne Podivuhodný případ Benjamina Buttona, nejspíše se vám vybaví ten úžasný celovečerní film s Bradem Pittem a Cate Blanchett v hlavních rolích. Méně z vás už možná ale ví, že je to film na základě knižní předlohy, jen krátké stejnojmenné povídky, kterou napsal F. Scott Fitzgerald. Myslela jsem, že jsem o tomto autorovi už přidávala na blog článek, ale s překvapením jsem našla "jen" článek o J. D. Salingerovi. To sice není nic špatného, ale hned se nám tento článek trochu (snad vážně jen trochu) prodlouží.
10. ledna 2017
Nový rok, nový začátek?
Ahoj!
Teda. Tak tahle pauza mezi články byla daleko delší, než jsem si myslela. Bohužel. Proto se teď ani nemám, jak se tak říká, od čeho 'odpíchnout'. Ale stejně zkusím něco napsat. A akorát vy sami můžete posoudit, jestli se to dá číst. V mém životě se totiž od té doby, co jsem se ozvala naposledy, odehrála spousta, snad i zajímavých, věcí.
Teď se snad trochu napravím a začnu přispívat články o něco častěji. Ale to je zatím jen mé přání. Uvidíme, jaká bude realita. Vážně bych si přála publikovat články minimálně jednou týdně, ale nechci nic slibovat.
Teda. Tak tahle pauza mezi články byla daleko delší, než jsem si myslela. Bohužel. Proto se teď ani nemám, jak se tak říká, od čeho 'odpíchnout'. Ale stejně zkusím něco napsat. A akorát vy sami můžete posoudit, jestli se to dá číst. V mém životě se totiž od té doby, co jsem se ozvala naposledy, odehrála spousta, snad i zajímavých, věcí.
Teď se snad trochu napravím a začnu přispívat články o něco častěji. Ale to je zatím jen mé přání. Uvidíme, jaká bude realita. Vážně bych si přála publikovat články minimálně jednou týdně, ale nechci nic slibovat.
19. října 2016
Nový začátek
Ahoj!
Tak jak se máte? Zase je to doba, co jsem se ozvala naposledy, viďte? Za to se omlouvám, ale nějak jsem na to poslední měsíc vůbec neměla ani čas, ani pomyšlení. Možná bych se teď ale mohla dostat k tomu, proč jsem článku dala právě takový název, jaký má. Spousta z vás asi ví, že jsem 9. září letěla do Velké Británie, abych tu studovala na University of Derby, obor Media and Communication. Nejspíš jste si už z názvu odvodili, že žiji ve městě Derby. To se nachází přímo uprostřed Anglie a má něco kolem 200 000 obyvatel.
Tak jak se máte? Zase je to doba, co jsem se ozvala naposledy, viďte? Za to se omlouvám, ale nějak jsem na to poslední měsíc vůbec neměla ani čas, ani pomyšlení. Možná bych se teď ale mohla dostat k tomu, proč jsem článku dala právě takový název, jaký má. Spousta z vás asi ví, že jsem 9. září letěla do Velké Británie, abych tu studovala na University of Derby, obor Media and Communication. Nejspíš jste si už z názvu odvodili, že žiji ve městě Derby. To se nachází přímo uprostřed Anglie a má něco kolem 200 000 obyvatel.
31. srpna 2016
Jolana Ševčíková: Mademoiselle
Bonjour!
Tak jak se máte? Jestli vám dneska končí prázdniny, tak nezoufejte. Někteří učitelé se do školy určitě těší ještě méně než vy. A navíc už začne podzim - nejhezčí a nejbarevnější roční období. A taky bude víc pršet, takže budou ty nejideálnější podmínky na čtení. Teda alespoň pro vás. Já totiž za 9 dní odlétám a docela mě trápí svědomí, že mám ještě prázdný kufr. Ale za dveřmi na mě čeká asi metrová hromada oblečení, které bych si s sebou chtěla vzít. To trochu nevychází, co? Každopádně doufám, že i přes ten nabitý program, co nás na univerzitě čeká, stihnu fotit a sepsat nějaký článek.
Teď už ale k tomu hlavnímu. Určitě (snad) si většina z vás pamatuje, že spolupracuji s mladým nakladatelstvím Backstage Books - většina rozhovorů je právě s jejich autory. Dnes tu pro vás mám rozhovor s Jolanou Ševčíkovou, autorkou básnické sbírky Mademoiselle.
Tak jak se máte? Jestli vám dneska končí prázdniny, tak nezoufejte. Někteří učitelé se do školy určitě těší ještě méně než vy. A navíc už začne podzim - nejhezčí a nejbarevnější roční období. A taky bude víc pršet, takže budou ty nejideálnější podmínky na čtení. Teda alespoň pro vás. Já totiž za 9 dní odlétám a docela mě trápí svědomí, že mám ještě prázdný kufr. Ale za dveřmi na mě čeká asi metrová hromada oblečení, které bych si s sebou chtěla vzít. To trochu nevychází, co? Každopádně doufám, že i přes ten nabitý program, co nás na univerzitě čeká, stihnu fotit a sepsat nějaký článek.
Teď už ale k tomu hlavnímu. Určitě (snad) si většina z vás pamatuje, že spolupracuji s mladým nakladatelstvím Backstage Books - většina rozhovorů je právě s jejich autory. Dnes tu pro vás mám rozhovor s Jolanou Ševčíkovou, autorkou básnické sbírky Mademoiselle.
13. srpna 2016
Haruki Murakami na třetí
Ahoj!
Tak jak se máte? Já přemýšlím, že během srpna „překopu“ vzhled blogu, taky pořád jezdím do Prahy a dívám se na seriály (doporučuji Most – je to boží severská krimi). A taky čtu. Hodně. Vlastně až moc. Zrovna nedávno jsem konečně přečetla Harry Potter And The Cursed Child. Hned jsem si zamilovala mladého Albuse Pottera, Scorpius Malfoy byl neskutečně kouzelný, a ještě víc jsem propadla Harrymu a Dracovi. A víte co? Zase mě dojal Snape. Každopádně mi bylo po přečtení poslední věty hrozně smutno, že to dobrodružství s Potterem končí. Ale určitě bych chtěla vidět, jak tenhle příběh působí v divadle.
A ještě jsem nedávno četla Krávu nebeskou - příběh napsal David Duchovny aka můj milovaný agent Fox Mulder. No a jak už napovídá samotný název, není to žádné vrcholné literární dílo. Ale bylo to příjemné odreagování a četlo se to skoro samo.
Tak jak se máte? Já přemýšlím, že během srpna „překopu“ vzhled blogu, taky pořád jezdím do Prahy a dívám se na seriály (doporučuji Most – je to boží severská krimi). A taky čtu. Hodně. Vlastně až moc. Zrovna nedávno jsem konečně přečetla Harry Potter And The Cursed Child. Hned jsem si zamilovala mladého Albuse Pottera, Scorpius Malfoy byl neskutečně kouzelný, a ještě víc jsem propadla Harrymu a Dracovi. A víte co? Zase mě dojal Snape. Každopádně mi bylo po přečtení poslední věty hrozně smutno, že to dobrodružství s Potterem končí. Ale určitě bych chtěla vidět, jak tenhle příběh působí v divadle.
A ještě jsem nedávno četla Krávu nebeskou - příběh napsal David Duchovny aka můj milovaný agent Fox Mulder. No a jak už napovídá samotný název, není to žádné vrcholné literární dílo. Ale bylo to příjemné odreagování a četlo se to skoro samo.
Taky jsem přečetla tři knížky, které napsal Haruki Murakami. (A právě o těch knížkách má být článek.) Historicky první Murakamiho knížkou, kterou jsem přečetla, byla Kafka na pobřeží (o ní jsem článek napsala už před rokem), a jeho styl psaní se mi zalíbil natolik, že jsem se nemohla dočkat těch dalších kousků, které mi ležely v knihovně. A ačkoli to bylo nečekané, četla jsem je od té, co se mi líbila nejméně, až po tu nejlepší.
12. července 2016
51st Karlovy Vary International Film Festival
Ciao!
Tak jak se máte? Jak si užíváte prázdniny? Od té doby, co jsem odmaturovala (najednou mi to přijde jako věky), pořád ležím v knížkách (no dobře, tak u čtečky), popíjím čaj a litry kávy, a stávám se ještě větším asociálem než doposud. Dívám se na filmy a na seriály, chodím po kavárnách, čtu noviny a píšu si seznamy, abych věděla, co všechno musím zařídit před odletem do Anglie. Ze stereotypu mě však vysvobodil Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. A právě o čtyřech dnech, které jsem v krásném lázeňském městě strávila, je tento článek. Třeba vás zaujme některý z filmů, které jsem viděla.
Tak jak se máte? Jak si užíváte prázdniny? Od té doby, co jsem odmaturovala (najednou mi to přijde jako věky), pořád ležím v knížkách (no dobře, tak u čtečky), popíjím čaj a litry kávy, a stávám se ještě větším asociálem než doposud. Dívám se na filmy a na seriály, chodím po kavárnách, čtu noviny a píšu si seznamy, abych věděla, co všechno musím zařídit před odletem do Anglie. Ze stereotypu mě však vysvobodil Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. A právě o čtyřech dnech, které jsem v krásném lázeňském městě strávila, je tento článek. Třeba vás zaujme některý z filmů, které jsem viděla.
19. června 2016
Jojo Moyes: Než jsem tě poznala
Aloha!
Jsem zpět s dalším článkem! Jak se vlastně všichni máte? Jak si užíváte léto? Pro mě právě začíná ten pravý kolotoč ohledně univerzity a 'stěhování' do Anglie. V sobotu jsem jela do Prahy na předodjezdovou schůzku, takže mám konečně přehled o tom, co si s sebou mám sbalit do kufrů. Tak začínám šílet, že se mi do zavazadel všechno vejít nebude. A taky nevím, co tam budu dělat bez mých knížek. Tolik se mi jich do příručáku nevejde. Takže spoléhám na Second hand bookshops!
A teď se konečně dostáváme k tomu, o čem má (nebo by alespoň měl) tenhle článek být. Původně jsem slíbila, že napíšu o knížce The Great Gatsby, ale nějak mě nenapadalo, jak bych se k tomu vyjádřila a obecně jsem z knížky měla spíše rozporuplné pocity. ALE (vážně velké ALE) hned potom jsem se pustila do čtení příběhu Než jsem tě poznala (Me Before You) od britské autorky Jojo Moyes. A stala se z toho láska na prvních pár slov.
Jsem zpět s dalším článkem! Jak se vlastně všichni máte? Jak si užíváte léto? Pro mě právě začíná ten pravý kolotoč ohledně univerzity a 'stěhování' do Anglie. V sobotu jsem jela do Prahy na předodjezdovou schůzku, takže mám konečně přehled o tom, co si s sebou mám sbalit do kufrů. Tak začínám šílet, že se mi do zavazadel všechno vejít nebude. A taky nevím, co tam budu dělat bez mých knížek. Tolik se mi jich do příručáku nevejde. Takže spoléhám na Second hand bookshops!
A teď se konečně dostáváme k tomu, o čem má (nebo by alespoň měl) tenhle článek být. Původně jsem slíbila, že napíšu o knížce The Great Gatsby, ale nějak mě nenapadalo, jak bych se k tomu vyjádřila a obecně jsem z knížky měla spíše rozporuplné pocity. ALE (vážně velké ALE) hned potom jsem se pustila do čtení příběhu Než jsem tě poznala (Me Before You) od britské autorky Jojo Moyes. A stala se z toho láska na prvních pár slov.
3. června 2016
Harper Lee: Go Set A Watchman
Hola!
Tak jak se máte? Dlouho jste o mě neslyšeli, že? Ale ti z vás, kdo blog sledují i na Facebooku, ví, že se toho v poslední době hodně odehrálo. Řekla bych, že musím zmínit hlavně maturitu. Nebudu tvrdit, že je to formalitka, ale mně třeba vůbec nepřišlo, že mě čeká nějaká důležitá zkouška. Prostě jsem si šla s učiteli popovídat, a ono to nějak dopadlo. A navíc je podle mě průměr 2,0 hodně velký úspěch. Možná už i hranice geniality. Ještě ke všemu jsem zvládla státnice ze psaní na klávesnici. To by mi mělo jít psaní článků jedna báseň, že?
Tak jak se máte? Dlouho jste o mě neslyšeli, že? Ale ti z vás, kdo blog sledují i na Facebooku, ví, že se toho v poslední době hodně odehrálo. Řekla bych, že musím zmínit hlavně maturitu. Nebudu tvrdit, že je to formalitka, ale mně třeba vůbec nepřišlo, že mě čeká nějaká důležitá zkouška. Prostě jsem si šla s učiteli popovídat, a ono to nějak dopadlo. A navíc je podle mě průměr 2,0 hodně velký úspěch. Možná už i hranice geniality. Ještě ke všemu jsem zvládla státnice ze psaní na klávesnici. To by mi mělo jít psaní článků jedna báseň, že?
25. dubna 2016
Harper Lee: Jako zabít ptáčka
Ahoj, ahoj!
Dlouho jsem se s blogem neozvala, že? Ale víte jak to je. Praktická maturita, státnice, povinnosti, učení, a ještě jednou učení. Dobrá zpráva ale je, že z maturitní písemky mám za 2, a že státnice nakonec nebyly tak těžké. Teď už nám jen zbývá přežít ten zbytek.
Ale teď už k tomu, čemu se tu chci věnovat. Hodně často se zmiňuji, že jednou z mých nejoblíbenějších knížek je Jako zabít ptáčka od Harper Lee, nebo že zbožňuji Attica Finche. Ale došlo mi, že někteří z vás nemusí tušit, o čem to vlastně mluvím. Tak je čas to napravit.
Dlouho jsem se s blogem neozvala, že? Ale víte jak to je. Praktická maturita, státnice, povinnosti, učení, a ještě jednou učení. Dobrá zpráva ale je, že z maturitní písemky mám za 2, a že státnice nakonec nebyly tak těžké. Teď už nám jen zbývá přežít ten zbytek.
Ale teď už k tomu, čemu se tu chci věnovat. Hodně často se zmiňuji, že jednou z mých nejoblíbenějších knížek je Jako zabít ptáčka od Harper Lee, nebo že zbožňuji Attica Finche. Ale došlo mi, že někteří z vás nemusí tušit, o čem to vlastně mluvím. Tak je čas to napravit.
![]() |
| Zdroj: www.weheartit.com |
21. března 2016
Reading in English
Ahoj, ahoj!
Po dlouhé době je tu nový článek! Až je těžké tomu uvěřit, že? Jenže když žijete (nebo přežíváte) s vědomím, že za necelý měsíc píšete praktickou maturitu a přitom máte pocit, že skoro nic neumíte, tak na nějaké psaní nemáte ani pomyšlení. Ale slibuji, že se po 25. květnu, kdy všechno to šílenství (snad) skončí, zase najedu na režim 'minimálně jeden článek týdně'. Těsně po maturitě mě čekají dvě zajímavé akce - jestli to tak můžu nazvat - takže můžete očekávat spousty fotek. A navíc v červenci zase jedu na KVIFF, takže zase budete mít spoustu čtení. Tentokrát se třeba probojuji přímo k červenému koberci a neskončí to jako vloni, kdy jsem 'vyblýskla' jen Richardovu šedivou hlavu.
Po dlouhé době je tu nový článek! Až je těžké tomu uvěřit, že? Jenže když žijete (nebo přežíváte) s vědomím, že za necelý měsíc píšete praktickou maturitu a přitom máte pocit, že skoro nic neumíte, tak na nějaké psaní nemáte ani pomyšlení. Ale slibuji, že se po 25. květnu, kdy všechno to šílenství (snad) skončí, zase najedu na režim 'minimálně jeden článek týdně'. Těsně po maturitě mě čekají dvě zajímavé akce - jestli to tak můžu nazvat - takže můžete očekávat spousty fotek. A navíc v červenci zase jedu na KVIFF, takže zase budete mít spoustu čtení. Tentokrát se třeba probojuji přímo k červenému koberci a neskončí to jako vloni, kdy jsem 'vyblýskla' jen Richardovu šedivou hlavu.
27. února 2016
L.A. & Kodaline
Ahoj, ahoj!
Konečně je tu článek, který jsem vám slibovala. Poslední dobou na psaní nemám vůbec čas, tak mi trvá, než něco sesmolím. Řekla bych, že to je zkrátka úskalí maturitního ročníku. Znáte to - opakování učiva a strašení studentů, že zkoušku dospělosti nezvládnou. Ale ne, budu optimista, a všichni to zvládneme. Anglie už totiž čeká!
Teď už ale k tomu, o čem má být tenhle článek. Ti z vás, kdo mě sledují fanpage na Facebooku, zřejmě ví, že jsem v sobotu 20. února byla v pražské Lucerně na koncertu irské kapely Kodaline, jejichž předskokany byla skupina L.A. (Pokud by vás zajímaly všechny fotky z koncertu, najdete je právě na Facebooku.) Abych řekla pravdu, tak jsou pro mě Kodaline tak oblíbenými hudebníky, tak jako je mým nejoblíbenějším spisovatelem miláček Jack Kerouac. A to už je co říct, protože kvůli Jackovi bych se klidně vrátila v čase. Podle toho vám asi došlo, že téhle irské partičce patří na mém seznamu v oblasti hudby číslo 1. Proto mě hodně šokovalo, když jsem zjistila, že přijedou k nám do České republiky - a to poprvé.
Konečně je tu článek, který jsem vám slibovala. Poslední dobou na psaní nemám vůbec čas, tak mi trvá, než něco sesmolím. Řekla bych, že to je zkrátka úskalí maturitního ročníku. Znáte to - opakování učiva a strašení studentů, že zkoušku dospělosti nezvládnou. Ale ne, budu optimista, a všichni to zvládneme. Anglie už totiž čeká!
Teď už ale k tomu, o čem má být tenhle článek. Ti z vás, kdo mě sledují fanpage na Facebooku, zřejmě ví, že jsem v sobotu 20. února byla v pražské Lucerně na koncertu irské kapely Kodaline, jejichž předskokany byla skupina L.A. (Pokud by vás zajímaly všechny fotky z koncertu, najdete je právě na Facebooku.) Abych řekla pravdu, tak jsou pro mě Kodaline tak oblíbenými hudebníky, tak jako je mým nejoblíbenějším spisovatelem miláček Jack Kerouac. A to už je co říct, protože kvůli Jackovi bych se klidně vrátila v čase. Podle toho vám asi došlo, že téhle irské partičce patří na mém seznamu v oblasti hudby číslo 1. Proto mě hodně šokovalo, když jsem zjistila, že přijedou k nám do České republiky - a to poprvé.
14. února 2016
Jdi za svým srdcem
Ahoj, ahoj!
Tohle je i pro mě hodně nečekaný a neplánovaný článek, ale ke dni svatého Valentýna si ho zkrátka neodpustím. Minulý rok jsem se ve článku L - O - V - E věnovala mým oblíbeným zamilovaným dvojicím z úžasných knížek. A abych se s tímto námětem neopakovala, tak jsem se rozhodla sestavit seznam míst, která známe z romantických příběhů nebo je proslavili známí autoři, a měl by je podle mě navštívit každý čtenář. Co je tedy 1. položkou na seznamu?
![]() |
| Zdroj: www.weheartit.com |
10. února 2016
Se Starbucks na cestách VII.
Jeruzalém aneb článek se Starbucks na cestách bez Starbucks hrnku
Na tomhle místě klasicky bývá popsaný hrnek. Přední a zadní strana.
Jenže hrnek nemám a dle mého hledání ani Starbucks v Jeruzalémě není.
22. ledna 2016
Reading Tips For Freezing Days
Ahoj, ahoj!
Vítám Vás u prvního článku v roce 2016.
Vítám Vás u prvního článku v roce 2016.
Tak Vánoce - svátky obžerství - jsme úspěšně přečkali, i když v mém případě mi pár dní bylo tak těžko, že jsem se jen stěží odhodlala přejít pěšky po městě. Nevím jak Vám, ale mně ty letošní Vánoce vůbec Vánoce nepřipomínaly. Ani jsem tentokrát neměla tu správnou náladu. Však co je to za svátky, když je venku 15 °C, nemrzne a není ani troška sněhu?
Silvestr už je taky za námi. I když mi to přišlo jako každý jiný den až na ty tuny jídla, co jsem měla před sebou na stole, když jsem se dívala na Cimrmana a 'twítovala' u skleničky vína. Nemůžu říct, že by to nebyl sympatický program večera, ale stejně to byla hrozná nuda, i když toho našeho českého všeuměla a génia miluji. Tak třeba se mi na příští Silvestr podaří podniknout něco zajímavějšího.
Silvestr už je taky za námi. I když mi to přišlo jako každý jiný den až na ty tuny jídla, co jsem měla před sebou na stole, když jsem se dívala na Cimrmana a 'twítovala' u skleničky vína. Nemůžu říct, že by to nebyl sympatický program večera, ale stejně to byla hrozná nuda, i když toho našeho českého všeuměla a génia miluji. Tak třeba se mi na příští Silvestr podaří podniknout něco zajímavějšího.
16. prosince 2015
Je možné zkrotit Kateřinu?
Možná to vypadá jako bych byla posedlá Shakespearem. Svým způsobem se nemýlíte. Zkrocení zlé ženy v Mladoboleslavském divadle jsem dostala darem k jmeninám a myslím, že to byl dárek trefný.
Jestliže se říká, že Macbeth je hrou prokletou, Zkrocenka je komedií těžko zahratelnou.
Nezvládlo ji Národní ani Vinohrady, zvládne to snad Boleslav?
8. prosince 2015
UK 2015
Ahoj, ahoj!
Asi už Vám přestanu slibovat, že budu "postovat" články častěji, protože to zjevně nestíhám. Však víte, jak to je. Škola, jídlo, seriál, knížka, spánek. A tak je to pořád dokola. ALE! Jak jsem už zmiňovala v minulém článku a na sociálních sítích, tak se ten můj stereotyp minulý - teď už předminulý - týden narušil. A to tak, že jsem stejně jako tisíce dalších českých studentů jela za peníze Evropské unie studovat do Anglie.
Asi už Vám přestanu slibovat, že budu "postovat" články častěji, protože to zjevně nestíhám. Však víte, jak to je. Škola, jídlo, seriál, knížka, spánek. A tak je to pořád dokola. ALE! Jak jsem už zmiňovala v minulém článku a na sociálních sítích, tak se ten můj stereotyp minulý - teď už předminulý - týden narušil. A to tak, že jsem stejně jako tisíce dalších českých studentů jela za peníze Evropské unie studovat do Anglie.
![]() |
| Zdroj: www.weheartit.com |
12. listopadu 2015
Dvojitý agent
Ahoj, ahoj!
Zase jsem se neozvala věčnost, co? Ale i tak předpokládám, že ti z Vás, kdo mě sledují na Twitteru nebo na Facebooku mě už mají plné zuby. Ale co už. S tím toho moc nenadělám. Ráda bych Vám řekla, že se událo během mé "odmlky" hodně věcí, ale asi bych docela lhala. Mám doma šaty na ples, nacvičujeme "půlnoční překvapení", příští týden odjíždím do Anglie a každých 14 dní jezdím do Prahy na přípravný kurz na žurnalistiku. Novinka by mohla být, že momentálně umírám na rýmičku, neteř na mě vylila víno, a že právě čtu Žert od Milana Kundery.
Zase jsem se neozvala věčnost, co? Ale i tak předpokládám, že ti z Vás, kdo mě sledují na Twitteru nebo na Facebooku mě už mají plné zuby. Ale co už. S tím toho moc nenadělám. Ráda bych Vám řekla, že se událo během mé "odmlky" hodně věcí, ale asi bych docela lhala. Mám doma šaty na ples, nacvičujeme "půlnoční překvapení", příští týden odjíždím do Anglie a každých 14 dní jezdím do Prahy na přípravný kurz na žurnalistiku. Novinka by mohla být, že momentálně umírám na rýmičku, neteř na mě vylila víno, a že právě čtu Žert od Milana Kundery.
19. října 2015
Andy Weir: Marťan
Ahoj, ahoj!
Už je to docela dlouho, co jsem se ozvala naposled. Důvodem je to, že zkrátka nestíhám, protože je maturitní ročník velmi vyčerpávající. Nacvičujeme na ples, zároveň ohledně plesu musíme řešit takové ty "blbosti" okolo a musíme se pořád učit. Pořád. Není hodina, kdy by se člověk nemusel bát zkoušení. Prostě děs.
A mám pro Vás "novinku" (která nepochybně všechny zajímá). Od 24. října budu jezdit každou druhou sobotu do Prahy a budu mít tak od 8:15 cca hodinu čas. Takže kdybyste chtěl někdo jít posnídat do Starbucks, dejte vědět.
Ale teď už k dnešnímu článku! Někteří si možná pamatujete, že jsem Vám na konec září slibovala článek o knize, která mě v tu dobu neskutečně oslovila. A to i přesto, že sci-fi obvykle nečtu. A jaká slova by Vám ještě mohla napovědět, o jakou knihu se jedná? Vesmír, Mars, nezdařená mise, astronauti a boj o přežití. Zároveň má jednu z nejkrásnějších prvních vět, jakou jsem kdy četla: "Jsem v hajzlu." To zní skvěle, ne?
Už je to docela dlouho, co jsem se ozvala naposled. Důvodem je to, že zkrátka nestíhám, protože je maturitní ročník velmi vyčerpávající. Nacvičujeme na ples, zároveň ohledně plesu musíme řešit takové ty "blbosti" okolo a musíme se pořád učit. Pořád. Není hodina, kdy by se člověk nemusel bát zkoušení. Prostě děs.
A mám pro Vás "novinku" (která nepochybně všechny zajímá). Od 24. října budu jezdit každou druhou sobotu do Prahy a budu mít tak od 8:15 cca hodinu čas. Takže kdybyste chtěl někdo jít posnídat do Starbucks, dejte vědět.
Ale teď už k dnešnímu článku! Někteří si možná pamatujete, že jsem Vám na konec září slibovala článek o knize, která mě v tu dobu neskutečně oslovila. A to i přesto, že sci-fi obvykle nečtu. A jaká slova by Vám ještě mohla napovědět, o jakou knihu se jedná? Vesmír, Mars, nezdařená mise, astronauti a boj o přežití. Zároveň má jednu z nejkrásnějších prvních vět, jakou jsem kdy četla: "Jsem v hajzlu." To zní skvěle, ne?
7. října 2015
Fast food v divadle? Why not?
Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách
Divadlo v Dlouhé převedlo na jeviště hru pánů Jesse Borgesona, Adama Longa a Daniela Singera - Společnost zkráceného Shakespeara, v české premiéře uváděnou jako Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách.
120 minut na jevišti uvidíte „pouze“ tři herce, pana Jana, Martina a Miroslava. Ti se snaží do dvou hodin, bez přestávky, nahustit kompletní dílo velkého Williama a za skandování „Shakespeare, Shakespeare“ naladit diváka na uragánovou vlnu Shakespearových tragédií, komedií, historických her a romancí.
Divadlo v Dlouhé převedlo na jeviště hru pánů Jesse Borgesona, Adama Longa a Daniela Singera - Společnost zkráceného Shakespeara, v české premiéře uváděnou jako Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách.
120 minut na jevišti uvidíte „pouze“ tři herce, pana Jana, Martina a Miroslava. Ti se snaží do dvou hodin, bez přestávky, nahustit kompletní dílo velkého Williama a za skandování „Shakespeare, Shakespeare“ naladit diváka na uragánovou vlnu Shakespearových tragédií, komedií, historických her a romancí.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)












